Rozhovor s filmařem a jeho (porno)herečkou Na takový výkřiky jsme byli dycky dobrý. Teď si ten rozhovor musíte přečíst, abyste zjistili, jestli je to takovej nesmysl, jak to vypadá. Začíná to slibně. Zadáte-li do vyhledávače Juliette Marquis, vyletí na vás spousta Julií od Markýze de Sade. Žádná herečka. Značí to dvě věci. Že Juliette je teprve vycházející hvězda (‚A star is born‘, napsal Screen). Za druhé, že tu někdo umí vymýšlet pseudonymy. Žjova, 8 vět startujících stejným
Podle jakých kritérii jsi vybíral herečku pro roli Moon?
Jak přijde na pornohvězdy, lidi snadno sklouzávají k unáhleným soudům. Chtěl jsem někoho, koho není lehké od pohledu odsoudit. Kdo by mohl být od pohledu taky citlivý, zranitelný a inteligentní. Konkurzem procházelo asi 250 lidí.
Nechtěls obsadit skutečnou pornstar?
Cheyenne měla původně hrát sebe samu. Bylo by to dobrý i pro publicitu. Ale měla moc svého natáčení. Hodně té postavy pochází z jejího života. Z její citlivosti, její zkušenosti s AIDS a podobně.
Cos věděl o pornoprůmyslu před vlastním natáčením?
Spolupracoval jsem se spoustou pornohereček. Cheyenne je fakt milá osoba, svobodná matka pětileté dcery. Má snoubence, je hodná, klidná… nic, co byste čekali od pornstar. Chtěl jsem vědět, co tě přiměje udělat během chvilky 8 chlapů. Jednou jsme spolu dělali interview a ona najednou Sorry, hele já musím udělat jen tuhle malou scénu, budu hned zpátky a budem pokračovat. A já si říkal Tyjo, jak si může odskočit postarat se o 2 cizí chlápky a vrátit se dělat nějaký interview? Vrátila se asi za hoďku, úplně v klidu, zajímala se o to, o čem mluvíme… Takové situace mě zajímaly. A jak se vnímání porna změnilo za posledních 20 let, od dob, kdy bylo tabu, až po dnešek, kdy ho může točit kdokoli. Když jsem byl mladý a chodil do videopůjčoven, byla tam malinká sekce za závěsem. Tam bylo porno.
Ta sekce se pořád zvětšuje. Možná v blízké budoucnosti bude malinká sekce normálních filmů v jedné velké pornopůjčovně. A za závěsem budou mé filmy.
Jak vidíš Boogie Nights (Hříšné Boogie) v souvislosti s This Girl‘s Life?
Boogie Nights si kladou za cíl být spíš portrétem doby. Nás zajímal osobní zážitek. Odpovídá to tomu, že BN jsou z mužského pohledu, kdežto my se na pornoprůmysl díváme ze strany ženy.
Takže ses snažil prolomit obraz pornoherečky?
On už se láme. Podívej se na net - inteligentní, „slušný“ holky z univerzity, u kterých si musíte říkat, proč to dělají, vždyť to nemají zapotřebí. Mohly by bejt úplně stejně modelky. Největší změna spočívá v sexuální otevřenosti. Holky, co vidíš na webu, si prostě jenom uvědomily, že než aby se nechaly využívat někým jiným, můžou situaci vzít do svých rukou. Užít si to podle svýho a zároveň se tím osamostatnit, pomoci si tak při výchově dětí, nebo od poplatků za univerzitu. Cheyenne si právě kupuje ranč - nepotřebuje žádnýho chlapa, aby se o ní postaral. Nebo ji obíral. Je jí 23. Je hvězdou
od 18, je soběstačná a postará se o sebe a svoje dítě.
J: Ale stereotypy jsou zakořeněné dost silně a lidi nejsou příliš schopni spojit si tu svou zkostnatělou představu se skutečnou osobou, která jedná jako člověk.
Očekáváte nějaké problémy s cenzurou?
Ano, kvůli mužské nahotě. Řekli jsme si, že herečky musejí být nahé léta, tak by nebylo od věci, aby to pro změnu zkusili chlapi. Ženské publikum chce vidět trochu rovnosti. Skoro každá herečka, nejen v Hollywoodu, může to být Monica Bellucci nebo Isabella Adjani, se musela během kariéry někde svléknout. Čeká se to. Šance vidět Richarda Gere, Brada Pitta nebo Toma Cruise je mnohem menší. Proč? Dovedete si představit, že by se jich někdo ptal Nemyslíte, že vám to poškodí kariéru? Ne, protože by to jejich kariéře pomohlo. Tedy doufejme. Taky by to mohla být pro jejich kariéru katastrofa.
J: V herectví jde o svléknutí všech vrstev. Být nahá znamená zbavit se toho tajemství, které každého tak vzrušuje, té možnosti jít ještě dál. Znamená to vydat se zcela všanc, ve své syrové, opravdové podobě, a dát tak možnost pozorovateli vybrat si, jestli ho to, co vidí - bez nějakého falešného obrazu za vámi - zajímá nebo ne. Je to upřímnější a jednodušší.
Takže: Nebála ses, že tvoje kariéra už bude navždy spojována s rolí pornoherečky? Že sis nastavila nepěknej tunel?
J: Ne. Kdybych hrála ten zřejmý stereotyp pornoherečky - tupý děvky, bylo by to k ničemu, byla bych tam jen na sexscény. Ale tohle dává možnost ukázat i něco jinýho, jít do hlavy tý osoby. Možnost ukázat se v mnoha různých polohách. Něco jako můj book. Jen si teď musím vybírat velmi pečlivě - je jasný, na základě čeho mě teď prezentujou na trhu. Pro mě nemělo povolání moc co dělat s tou postavou. Víc jsem studovala Parkinsonovu chorobu. Hraju především dceru postiženého, a ta musí vědět okamžitě, co jaký pohyb znamená. Trávila jsem s postiženými spoustu času, abych se toho nebála a věděla, jak s nimi zacházet. Na place byl konzultant Jamese Woodse, který měl Parkinsona. Pro Jamese to nebylo lehké, je mu 55, a Parkinson znamená, že se nemůžete přestat klepat. Třesete se i ve spánku. V pozdějších fázích se tělo přestane hýbat úplně. I atlet jako Muhamad Ali teď začíná zpomalovat.
Měla jsi nějaké limity toho, co ukážeš na plátně?
J: Jen vlastní morální bariéry. Co bych nedělala v osobním životě. Považuji svoje tělo za součást mě samé. A ukazovat se nahá, natáčet sexuálně otevřené scény, znamená být srovnaná sama se sebou jako celkem.
Já jsem. Něco jiného by bylo, kdyby to bylo manipulované nebo vulgární a to tenhle film není.
Co tě na roli zaujalo?
J: Zamilovala jsem se do její mysli. Jestli jako myslíš, že jsem si řekla Jé,
to je pornoherečka! Já bych byla fakt super pornstar! … Tak to tě zklamu.
A: Lidi přitahuje, že ona je vlastním pánem/paní. Jasně, je pornoherečka,
ale má svou hlavu a čeká ji spousta výzev. Není to jednoduchá role. Musíš bejt v pohodě se svou sexualitou, starat se o nemocného otce, pak si najít chlapce, který by tě neodsuzoval, k tomu se vyrovnávat s matčinou sebevraždou… Film se odehrává v pornoprůmyslu, ale je o emancipaci.
Ta žena získává moc a svobodu nakládat se svým životem a musí si uvědomit, co chce.
Jasně, ten zajímavý paradox - pornoherectví feministkami napadané ze všech stran se stává místem ženského osvobození.
To byl předpoklad. Dokážeme to? A dokážeme to tak, aby se jim ta postava líbila? Ženám se líbí dokonce víc než mužům, kteří si ji oblíbili z důvodů zřejmých. Stereotyp feministky jako stárnoucí ženštiny, která nemůže sehnat chlapa, nebo vousatý lesby už přestává v US ale i v UK fungovat. Jdeš po Sunset Boulevard a vidíš holky s pěti chlápkama. Bejvalo to obráceně. Holky to teď mnohem víc šéfujou.
Dělo se to i dřív, ale neukazovalo se to. V médiích ticho po pěšině.
To se mění. Ale v Británii jsem slyšel, že právě probíhá nějaká vlna odklonu od feminismu. Všichni toho už prý mají po krk. Máme krizi maskulinit, chlapi nechtěj o feminismu ani slyšet. Cítíš krizi mužské role?
Jistě. Muž neví, co se po něm chce. Ženy chtějí být chápány. Chtějí se cítit mocné, sexuální, silné. Ale když jsi moc citlivý, zjistíš, že ať jsou jakkoli silné, pořád chtějí muže, který je povalí na postel. A muži si říkají: Jak tohle má jít dohromady s tím citlivým mužem, po kterém voláte? Nikdy nevíte, jestli vás zažaluje, když jí dveře podržíte, nebo bude považovat za hulváta, když ne. Takže si vždycky projdeš malým testíkem Mám ji sklátit na postel, nebo říct: Nechceš, abych ti to ze všeho nejdřív udělal pusou?
V Sight&Sound jedna kritička citovala průzkum, který uvádí, že přes 50 % žen má sexuální fantazie o znásilnění.
A: Mno…
J: (k Ashovi) Cože? No to je nestydatost!
Ty nesníš o znásilnění?
J: Absolutně ne. Leda bych někoho znásilnila já!
Témata tvých filmů jsou dost otřepaně provokativní - porno, S/M, násilí, korumpovaní policisté, drogy… Je těžší najít něco smysluplného v tak zprofanovaných tématech? Parkinson je klišé…
Já za to nemůžu! Inspiraci neporučíš. Je jako sen. Celou noc se ti zdá, pohltí tě, ovládne a celej další den na to musíš myslet. Tenhle scénář jsem napsal za měsíc na pláži v Costa Rice.
Na place byl docela zajímavý mix - pornoherečka Cheyenne, hollywoodská hvězda James Woods, Juliette jako vycházející hvězda…
(oba) Ne! Jo! Totiž! Právě!
A: To je ono. Pod stereotypy jsou lidi. James se nechoval jako hvězda. Cheyenne už jsme popsali. Žádná ega se tam nemlátila. Prostě spolupracovali. Úplně v poho.
Jak psychologie pomáhá při natáčení filmů?
Film je psychologie.
Všechno je psychologie.
Když chceš lidi donutit přemýšlet o něčem, o čem by normálně nepřemýšleli, nic není mocnější, než zavřít je do sálu, vypnout světla a nechat je 2 hodiny sledovat tvoje hypnotické obrázky. Můžeš je přivést k úžasnejm věcem. Můžeš je nechat vyjít z kina nabité agresivitou, můžeš zařídit, aby šli domů a vášnivě se na sebe vrhli… Můžeš jim přepsat mysl, otevřít ji… Plyne z toho velká odpovědnost. Takový Přelet nad kukaččím hnízdem pravděpodobně zcela změnil pohled veřejnosti na duševní choroby.
Nebyls někdy v pokušení použít zakázané triky? Prostřihy a tak?
Byl. Chtěl jsem použít právě ty zaměřující se na podprahové vnímání. Zakázali je asi v 70s. Do reklam se prostřihovali lidi, jak pijou. Samozřejmě to pouhým okem nebylo vidět, ale měli jste z toho dostat žízeň. Chtěl jsem použít jedno nebo dvě okénka, abych způsobil, že by diváci vstali a objali člověka vedle nich. Nebo políbili! Nebo mu sedli do klína! Dovedeš si to představit! To by bylo supr! Nebo: Jdi domů a pomiluj svého rabína! Bankovního úředníka! Sakra. Měl bych to udělat. Takže - až půjdeš na můj další film, dávej si bacha.
Jste oba z Evropy.
J: Cítím se intelektuálně mnohem víc spojená s Evropany. Musela jsem z Ameriky na pár let odjet. Momentálně jsem tam šťastná. Ale stýkám se převážně s Evropany. Jsou to úplně jiné světy. Já neměla žádný Nintendo a TV. Hrála jsem si na dvorku a bylo to super.
A: Nikde jinde na film neseženu peníze. Je těžké je sehnat i v Americe. Nikomu bych nedoporučoval 18 dní na natočení filmu. Abych rozvedl tu sexuální metaforu - dvouminutový sex může být taky hodně intenzivní a dobrý, ale kdybys to mohl dělat celou noc, bylo by to lepší. I pro tvýho partnera.
J: To jo.
A: Na druhou stranu, pokud jsi neměl sex dva roky, i dvě minuty jsou skvělý. Co se týče sexuality, jsme oba z Evropy zvyklí na otevřenější přístup. Konzervativní a až pokrytecký postoj k sexu - který prodávají na každém rohu - je o Americe známý. Můžete tam dostat pokutu za odhalení bradavek na pláži. To se týká žen, samozřejmě.
A: Jak se ti líbil James Woods?
S postavama podobně postižených mám většinou problém. Nemám s čím srovnávat, a tak myslím, že je jednoduchý mě utáhnout na vařený farafali. Je to lehký; asi jako hrát opilýho. Hlavně neznám nikoho duševně chorýho.
A: Taks právě dva poznal.