anarchie v eteru
Stojíme na prahu revoluce vzdušných vln. Hodně to připomíná začátek éry internetu v osmdesátých letech. První nadšenci tehdy spojovali počítače pomocí kabelů a vytvářeli tak mezi sebou lokální počítačové sítě. Dnešní scéna počítačového podsvětí žije v nostalgii právě za těmito časy volnosti, otevřenosti a nekomerčnosti binárního světa. Téměř všichni jsou přesvědčeni, že tyto bájné časy jsou nenávratně pryč. Nic takového! Vítejte v roce jedna nového věku, kde místo kabelů bude novým médiem vzduch, ve kterém budou bity opět poletovat volně, neregulovaně a zdarma. Vítejte v anarchii éteru!
bezdrátové sítě
jsou komunikační sítě propojující počítačová zařízení pomocí rádiových vln. Komunikace je typu peer-to-peer, což znamená, že každé zařízení s adaptérem wireless komunikuje s jednou bezdrátovou stanicí, která se nazývá access point (AP - přístupový bod). V domácnostech jsou rozšířené tři typy bezdrátových technologií: IrDA, Bluetooth a Wi-Fi. IrDA používá pro přenos dat světelné vlny nízkých frekvencí, neviditelné lidským okem. Infrared se používá ve většině dálkových ovladačů k televizorům a také na propojení různého počítačového příslušenství. Většinou se posílají digitální data pomocí rychlého pulsování světla. Protože technologie IrDA používá infračervené světlo, je potřeba, aby dva body na sebe „viděly“. Tento základní problém neplatí pro Bluetooth, který funguje ve volném pásmu 2,45 GHz. Vzhledem k tomu, že v tomto pásmu pracuje mnoho zařízení, od dálkových ovladačů pro garáže až po domácí bezdrátové telefony, bylo třeba technologii Bluetooth upravit tak, aby nedocházelo k interferenci (rušení) mezi různými zařízeními. Jedním ze způsobů, jak interferencím předejít, bylo stanovit pro zařízení Bluetooth velmi malý výkon - jen 1 miliwatt, což představuje například jen tisícinu výkonu běžného mobilního telefonu. V důsledku toho má ale technologie Bluetooth dosah jen asi 10 metrů.
Pokud je zařízení označené termínem Wireless Fidelity (Wi-Fi), výrobce tím v zásadě potvrzuje, že toto zařízení splňuje specifika na přenos dat rádiovými vlnami podle standardu IEEE 802.11 b. Tato technologie, která využívá pásmo 2,4000 GHz - 2,4835 GHz, umožňuje přesun dat rychlostí až 11 Mb/ps. Na trhu je k dostání velké množství access pointů, které mají většinou zabudovanou všesměrovou anténu a disponují výstupem na kabeláž ethernetové sítě. Adaptéry jsou dostupné ve všech možných variantách, včetně PCI, ISA nebo PCMCIA.
wi-fi už není sci-fi
Technologie se jmenuje 802.11 b a běžně se jí říká Wi-Fi. Hrací plochou je volné pásmo. Díky dvěma základním vlastnostem se technologie Wi-Fi za poslední tři roky masově rozšířila - je laciná a funkční. Stačí rozbít prasátko, koupit kartu PCMCIA nebo PCI, která podporuje zavedené protokoly na přenos dat vzduchem, vrazit kartu do počítače a - voilą, můžete si bezdrátově brázdit internet řekněme 100 metrů od nejbližšího přístupového bodu (access point), což je krabička o velikosti videokazety. Můžete si surfovat po netu venku na zahradě, chatovat na IRC doma ve vaně, v zasedačce v práci. Asi už chápete pointu. Wi-Fi využívá volných elektromagnetických frekvencí, které ve většině zemí na světě ponechali
jen tak, aby je mohli lidé volně využívat.
Fascinující je hlavně ta svoboda - Wi-Fi je totiž v zápase neregulované a občas úplně zadarmo. Nemusíte upsat duši mezinárodnímu telekomunikačnímu operátorovi ani podepisovat sáhodlouhou smlouvu s drobnými textem s místním internetovým providerem. Spustit a používat ji může kdokoli, proto je také Wi-Fi masově rozšířená. To je ta krása a zároveň i základní filosofie celé sítě Wi-Fi. Většina pokrytí totiž vzniká tak, že si lidé na sídlištích, domech či firmách nainstalují antény, a vzniknou tak izolované buňky, které poskytují (většinou vědomě, občas ale nevědomě) připojení. A to je jen první krok. V druhém kroku se tyto izolované buňky spojují do větších sítí. V Čechách a na Slovensku to jsou sítě jako CZFREE.net, blava.net nebo SKFREE.net. Je to způsob, jak se vymanit z kontroly velkých telekomunikačních firem, které na přístup do světa informací a multimédií pověsily cenovku s tučnou cenou a vlastní kontrolou.
I proto Wi-Fi přímo magneticky přitahuje počítačové geeky, hackery, nebo jakékoli jiné představitele počítačového undergroundu, kterému se v našich končinách začíná celkem dařit. Ještě aby ne, když v ní někteří vidí budoucnost internetu. Ať už hráči stojí na temné, nebo správné straně počítačové scény, všem jde o volnost a svobodu šíření bitů. Právě hackeři stojí u zrodu zajímavého fenoménu souvisejícího s přenosem dat v nelicencovaném pásmu - skenování uzavřených sítí ve městech, také nazývané wardriving, nebo wi-fi jízda. Nedávno jsem se zúčastnil takových dvou akcí, jedna se konala v Blavě a druhá v San Francisku.
wardriving
Wardriving v Blavě jsem absolvoval jednoho zimního víkendu pozdě v noci s Maniacem a Antoniem, dvěma spřízněnými dušemi bratislavského počítačového undergroundu. Cílem našeho výletu nebylo vytvořit komplexní mapu sítí Wi-Fi v Blavě, ale jen oběhnout pár vytipovaných lokalit, kde jsme tušili, že se odehrávají podivuhodné věci. Ty se tam také děly, ale nebudu předbíhat - nejdříve popíšu, jakou jsme s sebou měli výbavu, a stručně načrtnu metodiku skenování. Podvozek naší mobilní skenovací laboratoře tvořil kombík s fóliemi na oknech. V takových chvílích se neprůhledné fólie hodí, pohled na tři geeky zamotané v kabelech, kteří zuřivě datlují do notebooků, by jinak mohl kolemjdoucí děsit. V notebooku jsme měli wireless kartu, která byla připojena na dva typy antén: všesměrovou a směrovou. Všesměrovou anténu jsme připevnili na střechu auta. Vydržela i rychlou jízdu. Ne že by byla rychlá jízda při skenování žádoucí, ale když jsme jeli po brněnské cestě, tak nás nějaký hustý týpek v odladěném passatu vyprovokoval k závodění. Samozřejmě že to schytal, jinak bych to sem nepsal. Asi si myslel, že ta tlustá bílá anténa na naší střeše je výfuk nitroxového pohonu. Všesměrová anténa na střeše auta byla jinak relativně nenápadná. Se směrovou anténou to je úplně jinak. Představte si, že vám v jednu ráno před domem zastaví auto, vystoupí z něj tři podivná individua, vyloží na střechu auta metrovou anténu, nasměrují ji na váš dům a tváří se, jak by se nic nedělo. Hlavně před budovami typu zahraničních ambasád a bank můžete vzbudit celkem pozornost.
V noteboocích byla směs softwaru, která by se dala zařadit do tří kategorií. V první řadě to byly úpravy kernelu operačního systému (linux a bsd) a drivery (ovladače) wireless karty, které umožňují primárně dvě věci: rychlé poskakování po kanálech Wi-FI a změnu MAC adresy karty. Potom skenovací softwary, které prohledávaly všechny kanály Wi-Fi a hledaly nové sítě, a nakonec běžné síťové softwary typu nmap, tcpdump, grep, sniffit atd. Pokud chcete odhalit všechny bezdrátové sítě ve vašem okolí, tak pro základní vyhledávání sítí si stačí stáhnout jen jeden software, který se jmenuje NetStumbler. Běží pod Windows a MacOS.
A teď už k samotné metodice běhání po sítích. Při vycházkové plavbě se všesměrovou anténou na střeše po bratislavských nočních ulicích nám čas od času (vlastně dost často) do uší zapípal příjemný zvuk skenovacího softwaru, který oznamoval, že máme signál nějaké sítě. V případě, že signál stál za řeč a název (essid) dané sítě naznačoval zajímavý úlovek, zaparkovali jsme svou mobilní sniffovací laboratoř a spustili podrobnější diagnostické a skenovací nástroje ze světa UNIXu. Díky tomu, že jsme byli většinou napojení na všesměrovou anténu na střeše auta, chytali jsme signál pěkně ze všech stran. Pokud se ale skenuje například jen s kartou v notebooku a bez antény, doporučuje se notebookem rotovat okolo všech jeho os a zvedat ho nahoru a dolu - asi jako akrobat v ruském cirkuse.
To v zásadě platí i pro skenování se směrovou anténou, podaří se tak chytit sítě různých polarizací. Ti, kteří mají zkušenosti s laděním televizní antény na horské chatě, vědí, o čem mluvím.
Pár slov k samotným nalezeným sítím. Po zhruba trojhodinové jízdě vybranými částmi Bratislavy jsme našli 143 Wi-Fi sítí. Základní poznatky o jejich charakteru platí i pro zbytek Slovenska a pro Česko - většina linek je firemních. Free sítě nezávislých komunit nebo otevřené domácí sítě jsou absolutně sporadické. Většina Wi-Fi linek v našich zemích totiž vznikla jako firemní datové spojení dvou pevných bodů, jako možnost úniku firemních zákazníků před monopolními cenami za pronájem pevné linky od našich telekomunikací. Drtivá většina linek byla spojením mezi internetovým providerem a jeho zákazníkem. Většina těchto firemních linek jevila snahu mít zvýšenou bezpečnost - představa, že by se na jejich Wi-Fi síť připojil náhodný kolemjdoucí, je majitelům daných linek zjevně cizí.
Pro porovnání jsem se nedávnou zúčastnil malého skenování Wi-Fi sítí v San Franciscu. Byl jsem tam na pozvání AI programátora jménem Marat, který měl v minulosti co do činění s i s česko-slovenským undergroundem. První překvapení se dostavilo hned po příchodě do Maratova bytu. Zjistil jsem, že má doma hned dvě Wi-Fi sítě, obě jsou ale úplně otevřené. Nebyly vůbec nijak zabezpečené, v podstatě mohl kdokoli zaparkovat venku před Maratovým domem a připojit se na jeho domácí sít. Když jsem se ho nechápavě ptal, proč se tak otvírá světu, zaníceně vysvětloval, že přece právě o to jde - být otevřený světu. Řekl, že když se mu stane, že kolemjdoucí si přes jeho domácí Wi-Fi síť například pošle mail na internet, tak je to pro něj skvělý pocit. Potom jsem několik dní běhal po San Francisku a pochopil, že právě takhle by mohl vypadat mobilní internet
za pár let. Na wireless kartu vloženou do notebooku bez jakékoli přídavné antény jsem chytal množství otevřených sítí, které byly speciálně vytvořené pro náhodné kolemjdoucí. Ano, i tady je částečně komerce. V některých kavárnách bylo potřeba za Wi-Fi přístup platit. V časopisech se psalo o plánech některých firem postavit mobilního Wi-Fi operátora s pokrytím pro celou Kalifornii. Ale stále jsem nacházel velké množství záměrně otevřených sítí, některé označené speciální upoutávkou na stěně domu, nazývanou warchalking.
bezpečnost sítí
Zpět do našich končin, kde je přístup lidí jiný než za velkou louží. Wi-Fi linky jsou většinou komerční a veřejně nepřístupné. Tedy, jak se vezme.
Na většinu z nich se dá napíchnout, i když otevřenost linky zjevně nebyl úmysl jejího provozovatele. V současnosti totiž existují jen dva základní mechanismy na zvýšení úrovně bezpečnosti Wi-Fi. Prvním způsobem je kontrolovat čísla síťových karet (tzv. MAC adresy) zařízení účastníků bezdrátové sítě. Ty se však dají při troše znalostí přepsat vlastním číslem, popřípadě se dá předstírat číslo cizí. Druhý pilíř bezpečnosti je šifrovací protokol WEP, Wired Equivalent Privacy. Ten je však možné rozlomit a není to bohužel ani tak náročné.
Když jsem byl nedávno na jednom z pravidelných setkání slovenských hackerů, která se v Bratislavě organizuje každý první pátek v měsíci pod záštitou časopisu 2600.com, Wi-Fi bylo jedno z nejžhavějších diskusních témat. Mluvilo se i hackování firemních bezdrátových sítí. Probíhala diskuse o tom, zda je neetické, případně i v rozporu se zákonem, připojit se na špatně zabezpečenou Wi-Fi síť a využít ji ke komunikaci se světem. V licencovaném pásmu zákon nedovoluje bez licence vysílat (s výjimkou některých havarijních situací), ale poslouchání v licencovaném pásmu zakázané není. Ale vzhledem k tomu, že Wi-Fi je v nelicencovaném pásmu, vysílání signálu směrem na jakoukoli wireless síť samo o sobě nemůže být protiprávní. Připojit se na síť někoho cizího se ale může vysvětlovat i jako porušení soukromí, ale kdo může být tak naivní, aby čekal od otevřené Wi-Fi sítě nějaký stupeň soukromí, aniž by podnikl kroky na její zabezpečení?
Na místě je utrousit trochu statistiky - v Bratislavě bylo ze 143 Wi-Fi sítí, které jsme našli při jedné jízdě, jen 26 šifrovaných pomocí WEP, což je 18 %. Ostatních 117 sítí bylo nekryptovaných, z nich jsme se asi na polovinu dokázali řádově do několika minut získat IP adresu. Na zhruba polovině sítí, kde jsme získali IP adresu, jsme měli následně otevřené připojení na internet. Je otázka, zda je Wi-Fi opravdu vhodné pro seriózní (vzhledem k obsahu a rychlosti) firemní linky, když se nešifrované linky dají kompletně odposlouchat. To znamená, že je možné vidět každičký vzduchem přenesený bajt, ať už mail, nebo pokec na nějakém www chatu. Během této zmiňované tříhodinové jízdy noční Bratislavou se nám před očima míhaly stovky mailů, downloadovaných obrázků nebo přenášených dokumentů. Dokonce jsme náhodou zachytili IRC diskusi jednoho našeho známého.
Ten svět je prostě malý.
budoucnost?
Co na to velcí telekomunikační operátoři? V jistém smyslu mají z Wi-Fi technologie pořádný strach. Před krátkou dobou totiž vyhodili těžké miliardy za pásmo technologie 3G, které ale přinesou jen nevýrazné změny v typu a kvalitě existujících služeb GSM. Stručně řečeno, kromě toho, že vám na mobilním telefonu přibude malá kamera a datový přenos se trochu zrychlí, se od 3G nedá nic nového očekávat. Vize videotelefonu není až tak lákavá - hrozím se představy, že by lidé viděli, co všechno dělám, když s nimi telefonuji. Většina populace je zjevně stejného mínění, takže se telekomunikační operátoři stále víc dívají na peníze za 3G licence jako
na balík vyhozený z okna. Zajímavé je také to, že při stoupajícím počtu zákazníků 3G sítě bude její propustnost klesat, zatímco u Wi-Fi sítí to je přesně naopak. Tak či onak, 3G bude hlavně o hlasových službách a my žízníme po datech. Zanedlouho se Wi-Fi stane standardem pro bezdrátovou komunikaci mezi počítači a vlastně i mezi všemi elektronickými zařízeními. Už dlouho chyběl nějaký universální interface mezi mašinkami typu televizor, PC, hrací konzola nebo video. Wi-Fi se jeví jako ideální médium pro sdílení dat - jak jinak by pračka budoucnosti uměla klepat do rytmu domácího kina?
Tak daleko zjevně ještě nejsme, ale vždyť Wi-Fi je tu pořádně teprve druhý rok. Cesta bude jistě ještě trnitá, bude třeba překonat hlavně problémy s bezpečností a vzájemným rušení překrývajících se sítí. Ještě se ukáže, zda technologie Wi-Fi spláchne mobilní telefony do kanálu, řekněme za nějaké čtyři roky. Éra bezdrátů teprve začíná, dopřejme jí rozlet.
hack sniff wifi art?
Na zajímavém projektu, který kombinuje hackovaní wireless technologie a výtvarné umění, pracují dvě známé postavy slovenského počítačového undergroundu - Maniac a Zden. Ten první je specialista na počítačové sítě a druhý je VJ a grafik. Cílem jejich projektu je uspořádat happening,
na kterém budou zachycovat data od lidí surfujících na okolních Wi-Fi sítích. Ta pak budou v reálném čase graficky upravovat a prezentovat pomocí velké plošné projekce. Zdenův real-time grafický software „circulation“ bude zpracovávat data, která Maniac právě v oné chvíli zachytí na okolních Wi-Fi sítích - takže se na velké plátně zjeví obrázek, který si zrovna někdo nicnetušící stahuje přes Wi-Fi linku internetového providera, graficky zmixovaný třeba s úryvkem z mailu, který právě přeběhne kolem na vedlejší Wi-Fi síti. Jak
by to mohlo vypadat, naznačuje screenshot ze zkušebních testů. Je toto hackovaní umění, nebo nová forma binární schizofrenie? Zdá se, že posoudit to budeme moci na veřejném prostranství už brzy.
překlad dita eckhardtová
rozhovor s marcelom hečkom
zakladateľom free siete Blava.NET
Date: Thu, 1 May 2003 15:42:14 +0200 (CEST)
From: maco
To: pajka
Subject: Re: clanok pre Zivel
> najprv by ma zaujimal nejaky kratky zivotny pribeh blava.net, ako sa to cele rozbehlo, kto stal pri zrode.. a preco vlastne ?
prvy krat som sa dozvedel o wireless sietach od mojho bratranca Martina Hecka, co zije momentlane v USA... cca pred troma rokmi mi nieco spomenul o Seattle Wireless a 802.11b...vtedy skrsla myslienka vytvorit nieco ako Bratislava Wireless...cca v Juli 2001 bolo nahodene na stranky coders.eu.org forum o myslienke zalozit takuto siet v Ba...prispevky boli velmi skepticke, no ked sa mi cca v Maji 2002 ozvali chalani z Nitranetu, ktori uz mali podobnu siet rozbehnutu, ze mi pozicaju hardware aby som taketo nieco rozbehol aj v Ba tak som sa do toho pustil s Pixiem. Velmi dlho nam trvalo, kym sme nasli vhodny bod kam umiestnit prve AP...prvotna myslineka bola zatial prepojit len nas dvoch cez hradny kopec...velmi komplikovane riesenie... neskor sme trochu rozbehnutu siet pripojili k sieti Localnet, ktoru spravuje SI (si@pieskovisko.sk). Konecne bol na sieti aj Internet. Neskor vo februari 2003 sme sa od siete localnet oddelili, vytvorili sme dalsie AP v petrzalke a mame momentalne vlasnu pevnu linku do siete Internet.
> ako je financovany rozvoj siete ?
samotny rozvoj siete je finacovany cisto z penazi ucasnikov siete. Ked treba vybudovat nejaky novy pristupovy bod, alebo treba kupit nejaku antenu tak sa vacsinou ucasnici spoja a cena sa rozdeli medzi zainteresovanych.
> ako by si charakterizoval komunitu okolo blava.net ? stretavate sa nazivo, ci len virtualne ?
zatial je komunita ako taka velmi mlada...snazime sa organizovat nejake stretnutia, ale zatial su to skoro cisto len „pracovne“ stretavky v Grizzly Pube v Ba. Teraz sa organizoval maly paintball turnaj, ale ten nebol pod zastitou Blava.netu. Chceme zorganizovat vlastny paintball a planujeme nejake dalsie akcie..bohuzial, zatial je okolo samotnej siete vela co robit, teda nie je cas na stretavky...virtualne sa stretavame na IRCnete na #blavanet alebo na ICQ. Planujeme rozbehnut vlastny talker ked bude chvilu casu navyse.
> rozmiestnili ste aj nejake anteny nasmerovane „len tak“ na rusne ulice, parky, atd. pre chodcov s mobilnymi zariadeniami ?
planujeme, mame dobre vyhliadky ze budeme mat k dispozicii hardware na testovanie tak budeme testovat aj takymto sposobom. Zatial sa sustredime na prepajanie wired LAN do jednej velkej MAN, cize „mobilny“ zaujemci si budu musiet este nejaky ten tyzden pockat, aj ked tam kde sa da chytit signal z nasich AP sa da samozrejme pripojit.
> zaujimal by ma tvoj nazor na wifi technologiu. ludia kritizuju nespolahlivost nelicencovaneho pasma - postavis si linku a o mesiac niekto o strechu vedla postavi antenu a rusi ti tvoj signal.
moj nazor je trosku radikalny. OSOBNE nesuhlasim velmi s tym, ze firmy sa snazia profitovat na vyuzivani technologii, konkretne wireless v 2.4, 5 a 11Ghz, ktore pracuju vo volnych frekvenciach. Je mi velmi neprijemne ked vidim, ze nejaka XY firma uvedie na svojej stranke ze ma xx pristupovych bodov v Ba a ze odvsadial sa da pripojit...je to vsetko velmi pekne, ale tym sa vo velmi velkej miere obmedzuju prave projekty a snahy ktore nemaju moznost vyuzivat ine pasma ako nelicencovane. je to podobna dillema ako napr. s kauzou okolo EuroWeb-u ohladne spoplatnovania .sk domen... ked sa uz nieco tvari tak, ze by sa to dalo pouzivat a ludia z toho zacnu mat radost, tak nastupia komercne firmy a vymyslaju ako z toho vydolovat co najviacej penazi. je s tym este vela polemiky. momentalne je v Ba asi 200 wireless AP ak nie viacej a Ba zacina byt vseobecne velmi zarusena a 90% tychto sieti sa vyuziva prave na komercne ucely.
Ale teraz skor z tomu ruseniu... wireless JE velmi nevypocitatelna technologia. ked ma niekto budovat siet na principe hobby tak je to este 10x kompilovanejsie. Nemame pristup k meracim zariadeniam a podobne. Pravidelne chodime po Ba a sledujeme kde co pribudlo, samozrejme vizualne, aj scanujeme pasma. Kazdym dnom pribudne do Ba minimalne jedno AP a niekolko desiatok klientov. Prichadza DSL a podobne... ked to porovnam so sietami v USA, tie tiez mali isty cas problemy, neskor zacali byt tieto technologie pre providerov nevyhodne - zacali sa sustredit na nove technogie a tam kde mohli 2.4Ghz zrusili. Nastava tu este jeden problem a to je, ze wireless siete nie su niekde centralne registrovane a teda niekto nevie na akych kanaloch a frekvenciach je najlepsie vysielat aby nerusil seba a ostatnych. Nie je to riesenie, ale urcite by sa tym nieco vyriesilo...
> len tretina wifi sieti v bratislave pouziva wep sifrovanie. tie co ho pouzivaju, sa daju vacsinou cracknut. nestava sa bezpecnost najvacsou slabinou wifi?
stava. Tak ako kazada technologia tak aj wifi je velmi zranitelna. Este ovela viac zranitelna ako ine, lebo pouziva shared medium. WEP sa da cracknut velmi jednoducho, vela sieti nepouziva wep, sluzby VPN cez IPSEC este nie su u providerov velmi rozsirene. bezpecnost na Slovensku je zatial len v plienkach. Ale dobre spravy su, ze kazdy, kto pozna nebezpecia sieti ma zaujem tuto bezpecnost zvysovat. Bohuzial najvacsi problem je neinformovanost ludi. Providerom je jedno kto odpocuva data ich klientov a ked sa im klient ozve ako je to vlastne s bezpecnostou, tak az potom sa zacne nieco riesit a v konecom dosledku prave z bezpecnosti sieti ako takych zije ne Slovenksu nejedna firma. A pritom existuju elegantne jednoduche hardwarove aj softwarove riesenia aby sa bezpecnost niekolkokrat zvysila. Pridu dalsie wifi technologie s bezpecnejsim kryptovanim tak dufajme ze aspon tieto technologie nativne zvysia bezpecnost sieti. Treba si vyberat medzi providerom a providerom - ked niekto chce naozaj kvalitu, bezpecnost, spohlahlivost...tak zaplati viacej, ale moze kludnejsie spavat. Vela firiem na Slovensku sa sustreduje na kvantitu, nie na kvalitu - to je chyba, takto skrachovala nejedna, aj velka, zahranicna spolocnost. Bezpecnost zacne byt casom najvacsi problem na SK. Kto zacne robit osvetu bezpecnosti na Slovensku? Cakaju provideri na „hackerov“ aby potom mohli uspesne za velke peniaze predavat firewally? Situacia sa vyhrocuje :)
> vseobecne sa ocakava na poli mobilnych wireless datovych prenosov boj wifi versus 3G (UMTS a pod), kto vyhra ?
ten kto bude mat lepsiu infrastrukturu, lepsie sluzby a hlavne ta siet na ktoru bude dostupnejsi hardware nie len v Japonsku, ale aj na Slovensku. 3G je predovsetkym technologia urcena pre implementaciu velkym spolocnostiam. frekvencie sa pohybuju v inych cislach. tazko povedat, kto bude uspesnejsi, ale OSOBNE si myslim, ze 3G ma pred sebou este velku buducnost. Dolezitym faktorom je hlavne ako rychlo sa dokaze tato technologia, konkretne na Sk, udomacnit. Myslim, ze 99% vsetkych aktivnych pouzivatelov datovych sluzieb by potesilo, keby mali pristup k svojim datam odkialkolvek a uz im je jedno akou technologiou, ale hlavne rychlo a jednoducho. Na to nie je velmi 802.11b,a,g...urcene. Je to skor technologia urcena do interierov a malokto si uvedomoval, ze sa bude mozno dat niekedy pouzit aj do exterieru...a predsa. WIFi zostane oblubene koli jednoduchosti svojej implementacie, koli tomu, ze male spolocnosti (bary, male podniky, restauracie) budu moct ponuknut internetove sluzby svojim zakaznikom a podobne, teda skor zamerane na to na co bola ta frekvencia uvolnena - na volne pouzivane bez spoplatnovania. 3G sa, predpokladam, nebude dat implementovat tak jednoducho ako wifi. G3 ako aj GPRS a podobne maju urcite buducnost, ale kedy budu realne nasadene a budu sa dat adekvatne pouzit (prenosova rychlost, kratke odpovede do siete internet...) sa este velmi realne povedat neda...