Reykjavik sound - Sága Gus Gus

Jako když se začtete do starých islandských ság. Ani u Gus Gus se neobejdete bez spousty postav a jmen, bez osvětlování jejich rolí. Samozřejmě by vám to všechno mohlo být úplně jedno, ale když už jsme pro vás získali práva na sólové věci z produkce členů Gus Gus a remixy z nové desky Attention, která právě vychází na labelu Underwater Records Darrena Emersona, tak se taky snažte. Osvoboďte se od předsudků! Přes epické smyčcové kompozice dosáhnete pravého Islandu a pravý Island je funky!

Klišé: „Island jako země lávy, ledu, horkých pramenů, Björk a Sigur Rós.“
Rčení: „Každá noc je pátek a každé ráno pondělí.“
Psycholog: „Je tu neobyčejně vysoké procento alkoholiků.“
Gus Gus: „Děláme sexy hudbu pro excentriky.
Živel: „Máme pro vás cédéčko.“

Počátek…
Jaro 1995, počasí jako vždycky a režiséři Siggi Kjartansson a Stefán Árni se v prostředí Reykjaviku rozhodli natočit krátký film Nautn (Rozkoš) o střídání partnerů. Za kamerou čerstvý absolvent francouzské fotografické školy Stephan Stephensen, volební manažer islandské labouristické strany Baldur Stefánsson jako producent. Hledáme hrdinu - tak co třeba poprocková hvězda Daniel Ágúst z kapely Ný Dönsk? Ten to jednou dotáhne na šest zlatých desek. U muzikantů radši zůstat, i když se blíží ženy. Emilina Torrini už má jednu sólovku a Hafdis Huld je sice teprv šestnáct, ale zase zpívá v kostelním sboru. Magiho Jónssona - blake, studovaneho herce, který se taky hodí. Je to nezávislý film, takže má samozřejmě problémy - na natáčení se čeká asi půl roku. A čeká se hudebně. Árni, což zní jako důvěrné oslovení, zve starého přítele, počítačového maniaka Bigga Thórarinssona a jeho kamaráda - prý neukojitelného dýdžeje - Herba Legowitze aka Magnuse Gudmundssona, prostě kámoše z ambientního projektu t-world. Po dvou měsících skládání si celá partička pronajímá nejlepší studio ve městě a během deseti nocí točí pod vedením mixmastera Palla Borga hudební debut. Eponymní. Gus Gus - přesně tak říká ve Fassbinderově filmu Fear eats the soul svému lahodnému kuskusu postava prostitutky. Tak to bychom měli.
S počasím to sice nehnulo, ale hned, jak šla Rozkoš do kina, je venku i cédečko. I když zatím jenom ve verzi pro Island. V domácím klubu Gus Gus Kaffibarinnu bylo veselo.

Vzestup / pád...
Jak Gus Gus vznikli, tak to v nich vře - odchody a příchody se prolínají celou jejich historií. Snad by ani nefungovali dál, kdyby se jejich cédečko nedostalo do rukou Lewise Jamesona z labelu 4AD a ten rovnou nesestavil smlouvu na několik desek. Celosvětové vydání debutu je dobrý začátek, i když kvůli problémům s autorskými právy na samply dojde k samotnému lisování až na jaře 1997. Album je kapku jiné a jinak se i jmenuje - Polydistortion. To už se Gus Gus řítí na vrchol. Za dva roky je tu druhá deska This is Normal a jedenáct hitů a první vážné problémy a odchod Hafdís Huld a Baldura a Daniela a nakonec skoro všech. Krize a konec, zdá se. Instrumentální deska Gus Gus vs. t-world, to je trocha nečekané nudy, tzv. ambientní.

A teď…
Paralela: Kdyby se nevyvlékli ze smlouvy s 4AD, už by asi pořádně neexistovali. I proto se formuje nové společenství Gus Gus, i proto se objevuje nová vokalistka Urdur Hákonardóttir, i proto se vrací ztracený milovník smyčců Daniel, i proto začínají práce na čtvrté desce Attention, i proto podepisují smlouvu s labelem Darrena Emmersona Underwater Records, i proto můžete slyšet jejich raritky na našem cédé. Je rok 2002 a nová deska Gus Gus zase šlape. A na počasí pořád žádná změna.

Daníel Ágúst

Jak se to rozběhlo s novým projektem poté, co jsi odešel z Gus Gus?
Pro svojí vlastní desku jsem začal skládat někdy v roce 1999, tedy v době, kdy jsme ještě s Gus Gus fungovali v plné sestavě. Už dlouho jsem snil o natočení sólovky složené jen ze smyčcového orchestru a mého zpěvu.
Ten postup a zvuk jsem si vyzkoušel už když jsme s Gus Gus dělali skladby Bambi a Dominique pro desku This is Normal. V té chvíli jsem se definitivně rozhodl, že musím své představy realizovat. Hlavně proto jsem na jaře 2000 kapelu opustil a začal pracovat. A protože moje žena - taky umělkyně - zrovna dostala nabídku strávit nějaký čas v ateliéru v malé horské vesničce na severozápadním pobřeží Itálie, převezl jsem si tam veškeré zvukové vybavení a konečně začal. Produkčně mi pomáhá přítel Bix. I díky němu vznikla jedna ze tří skladeb, které jsem vám poskytnul na cédečko. Jo a pro zajímavost - desku jako celek jsem dopsal až koncem tohoto léta.
Co bude dál?
Hned na začátku o můj projekt projevil zájem anglický label 4AD. Bohužel se jim podařilo tahat mě skoro půl roku za nos. Až pak došli k rozhodnutí, že v tak velkém a nákladném projektu se angažovat nemohou. Budeme tedy vydávat jinde. Už zbývá jen potkat se s Bixem v New Yorku a deska je připravena. Počítám se začátkem příštího roku.

Jak bys popsal svojí hudbu?
Je křehká, krásná a jednoduchá na poslech. Texty jsou velice osobní - především o mém vztahu k nejbližšímu okolí. Zkrátka unikátní směs smyčcového orchestru a popových melodií.

Blake, DDD (Maggi Jónsson)

Kdo je to ten Blake?
Bojovník za lásku.

Jaká hudba vzniká v jeho produkci?
Takovej opravdovej hommo pop.

Na co se můžeme v dohlednu připravit?
Především na DDD.

DDD?
DiscoDiamondsDance - moje nová skupina. Děláme na velký desce.

Earth (Urdur Hákonardóttir)

Jak ses ocitla v Gus Gus?
Pracovala jsem v Kaffibarinnu, kam všichni chodí nebo tam hrají. Když jim chyběl zpěv, tak jsem to zkusila a všichni byli nadšení.

Na čem teď zrovna pracuješ?
Pojedeme teď měsíční turné po Americe, takže hlavně na něj. Jsem docela vystresovaná, protože jsem ještě nikdy veřejně nevystupovala. A teď rovnou měsíc v kuse. Kromě Gus Gus dělám na projektu s Tomy Whitem a taky desku s Maggim Jónssonem. Zatím všude zpívám, ale už začínám dělat i vlastní věci. Chci, aby toho ze mě na další desce Gus Gus bylo mnohem víc.

President Bongo (Stephan Stephensen)

Proč v poslední době vystupuješ pod novým jménem?
Loni jsem byl v Africe a akorát tam byly nějaký volby. Rozdávali se tam čepice na kterých stálo PRESIDENT BONGO. Jednu jsem taky dostal - byl jsem s ní na fotkách, a tak mi to zůstalo.

Jak je to s tebou a Gus Gus ?
Původně jsem do skupiny přišel jako fotograf a kromě pár remixů do hudby moc nedělal. Točil jsem spíš klipy. Ale když se člověk pohybuje v takovém prostředí, nedá mu to a něco zkusí. Skládám jenom ve frekvencích na počítači, jinak hraju trochu na basu a na piano. Když opravdu potřebuji zvuk nějakého nástroje, povolám si hudebního experta Ragga Gúrku. To ale moc často nedělám, jenom když si netroufnu - třeba v remixu pro Moloko nám chyběla harmonika. Nejsem zrovna technický typ, takže jsou moje věci spíš jednoduchý, minimalistický. Jinak to neumím.

V jakém stylu jsou současní Gus Gus?
Funkpunkpostdiscolight!

Co se změnilo s příchodem Urdur?
Po té, co odešel Siggi, bylo všechno vzhůru nohama. Žádnej fokus, žádný vazby. Urdur nám dodala chuť znovu komunikovat. A kromě toho je výtečná zpěvačka. „Chceme zůstat opravdoví, všechny změny byly k lepšímu. Je to prosté - jedni odcházejí, jiní přicházejí. A Gus Gus žijí!“