Streetart

Autor je nejviditelnějším uličním agitátorem tohoto oboru. Jeho létající tuby i minimalističtější dílka právě zalepila zabombila naše hlavní město.

Lid x umělci
O streetartu (neograffiti) se dá začít různě, proto od kořenů. Graffiti. Pro většinu městské populace každodenní, ale dodnes neakceptovatelný jev. Živelný a nezastavitelný proud barev a tvarů. Lidé, kteří se zabývají streetartem, zpravidla vycházejí z graffiti. Záměrně jsem použil označení lidé, ne umělci, poněvadž graffiti je prostě graffiti, a ne umění, kam se ho někteří vehementně snaží zaškatulkovat. Stejně tak jako graffiti i streetart využívá obrovských možností, které mu pouliční galerie zdarma nabízí. Graffiti je forma, která je pro širší společnost, a nejen pro ni, mírně řečeno, obtížně stravitelná, streetart je forma, která (i když ne vždy) je ochotna se společností komunikovat. Je jednodušší pro vstřebání pouliční masou. Postaví do cesty i lidem, kteří se do galerie na obrázky v životě podívat nepřijdou. Zjištění, že se stovky lidí budou muset dívat na cokoli, co vylepíš, zní dobře. Možnost, jak jednoduše říct: Halóóó, jsem tu, nebo naznačením určitého problému podnítit přemýšlení. „Halóóó jsem tu“ je ale samozřejmě častější. Aby ne, život ve městě, to je to, vo co tu de, přece! (Díky, Ori.) Streetart je naprosto skvělou zábavou a kratochvílí při pohybu ve městě. Nejen pro tvůrce, ale i pro člověka - městského cestovatele (homo urban travellerus), který se jej naučí vnímat a sledovat. Cesta ubíhá rychleji a příjemněji.
Graffiti, jak jistě každý ví, je hobby velmi nebezpečné, zvláště po novém zákoně, který nám naši drazí soudruzi kapitalisti vymysleli. Oproti tomu většina technik používaná při streetartu skýtá rizika minimální a jeho aplikace je ve většině případů společností stravitelná, neboť na plakáty i stickery jest autorita zvyklá.

Tak co to vlastně teda ten štrýtárt je?
Jde o mimotechnickou formu masové komunikace aplikovanou na ulicích a zařízeních městské hromadné dopravy, převážně ve velkoměstech.
Prvky komunikace jsou více než klasické - vizuální efekt tvořený piktogramem, logem, písmem, ilustrací, fotkou nebo jakýmkoli designem. Celkové vzevzření by mělo být co nejjednodušší, mnoho prvků by komplikovalo pochopení nebo přečtení vzhledem k umístění na hektické ulici velkoměsta. Autoři zpravidla používají určitý prvek opakovaně, jako logo doplněné například o ilustraci. Toto „logo“ (od loga jako takového přes fotku až třeba po černý puntík) supluje „tag“, klasický „podpis“ v graffiti. Doplňující vizuál má většinou za úkol komunikovat.
Možnosti výroby: nejklasičtější a nejprimitivnější formou jsou samolepky. Vyrábějí se ručně, řezáním do samolepicí folie. Ručním kreslením. Potiskováním samolepicích archů v počítačových tiskárnách. Nebo profesionálně.
Plakáty. Lze produkovat ručně, tj. použitím vyřezané šablony a spreje. Šablona se nastříká na arch. Ideální je použití více šablon přes sebe, pro širší barevnost. Výhodou takto vyrobených plakátů je poměrně dlouhá životnost, díky emailové barvě. Malinko dražší je kopírka. U starších modelů se dá černý toner vyměnit za barevný (pouze základní barvy) při stejné ceně. Lze docílit širší barevnosti při kopírování z více předloh a při opakovaném průchodu papíru strojem. Takto lze vytvořit poměrně slušné plakáty. Nevýhodou je občasný nekvalitní soutisk. Poslední možností je pochopitelně ofset nebo sítotisk. Finančně náročné, ale dokonalé. Plakáty se aplikují pomocí klasických lepidel na tapety nebo lepidly podle speciálních receptů (hrnek pšeničné mouky, půl rýžové mouky, 3 lžičky kukuřičného škrobu, 2 hrnky vody - složení od Q Bomb).
Streetart využívá i kombinace šablon a spreje přímo na ulici. Buď se jedná o šablony řezané ručně, nebo vyrobené na plotru. Šablonami se dostáváme do ilegálnější části streetartu. „Paintrollers“ čili „válečkování“ je další metodou, která stejně jako u předešlých šablon volně prolíná graffiti se streeartem. Prosté využití latexu, válečku a teleskopické tyče. Většinou se skládá z písmen jména stejně jako v graffiti - vynikají čitelností, velikostí a velmi často mají vysokou typografickou úroveň. Latexem se také vytvářejí různé ornamenty, piktogramy, objekty atd.
Zhruba jsem popsal nejčastější techniky, a nyní vše popřu. Graffiti a streetart jedno a to samé jest. Nelze přesně definovat, co je co. Nelze přesně definovat techniky, cíle, způsoby… Je jich nekonečně. Co koho napadne… mozaika, instalace, změny pouličních objektů, obtahy stínů na chodníku, cákance barvy, vyndaná cihla ze zdi, rozsypaný písek, žvejka na skle, prostě vše, co tě napadne, milý čtenáři. Seberealizace, účast na dotvoření vzhledu města, snaha o kontakt, komunikaci, zviditelnění nebo vůbec nic… prostě život tak jak je, jak ho žije každý jedinec, jak ho cítí, není slov…

Kdo a kde
Asi nejvýraznějším projektem dnešního streetartu je Obey Giant (Andre The Giant). Jeho plakáty najdete po celých Státech, ale i v Tokiu, Londýně, Paříži a dalších. Všude tam se objevuje charakteristický popartový obličej zesnulého boxera (jeho rodina se soudí o práva na použití jeho podobizny), který používá jako svůj hlavní symbol. Giant ale sampluje i sovětskou a čínskou propagandu z 50. let nebo idoly pop-kultury. Krom plakátů tiskne i množství stickerů a používá obří šablony přímo na ulici.
Obeygiant.com

Další známé jméno amerického streetartu je Revs. Na rozdíl od Gianta zůstává věrný ulicím NY. Nejvíc jsou vidět jeho latexové nápisy. Společně se jmény jako Cost, Espo či Peek se jim věnuje velmi důrazně a užití válečku prohloubil takřka k dokonalosti. Ze zásady pomíjí klasické graffiti, zato z kusů železa svaří své jméno a přivaří ho třeba k telefonní budce nebo plotu. Ukázal se též naivními kresbami postav se slogany „safe sex“, „fuck yuppies“, „missing who?“ a pod. Lepí jednoduché, černobílé plakáty, většinou s kratším textem. Delší píše přímo sprejem. Má jich už desítky.

Přechod mezi Amerikou a Evropou zajistí Space Invaders, mezinárodní projekt zastoupený v 25 městech světa. (Sám Pasta do jeho mapy obsazených měst v létě nakreslil i Prahu; třeba podchod z Muzea na Vinohradskou nebo Spálená ulice. - pozn. nan). Jde o malé „ufounky“ nápadně připomínající grafiku legendární konzole Atari. Postavičky klasické mozaiky se skládají jen čtvercových dlaždic. Používají se ale i ostatní způsoby šíření.
Space-invaders.com

Čistě evropskou skupinou jsou pařížští ARMVR - Zeus, Stak, Honet, André (mr.A) -, writeři i streetartisti. Zeus se zabývá vším od throw-upů mraku s bleskem přes Invaders, obtahování stínů pouličních objekt, až po „ničení“ billboardů a reklam pomocí červené barvy - reklamním idolům pak vytéká krev z očí a úst. Stak svá díla úspěšně protlačuje i do komerčních galerií a Honet zůstává věrný dělnickopropagandistickým karakterům. Většina writerů zná karakter s plešatou hlavou v tričku Fred Perry. André pomocí klasické techniky montana + fatcap rozšiřuje primitivní karaktery postaviček s cylindry. Ty můžete vídat i v prostřizích pořadu Fashion Files. Podobně kontrakonzumě si vedou i Trentrois. Profi plotrovými samolepami masky nebo škrabošky v různých velikostech a barvách, někdy ohromnými, maskují obličeje na billboardech a citylightech. Další frantík je Foe, slavný pro barevnou střízlivost a perfektní grafickou jednoduchostí tvarů včetně tegů připomínajících kaligrafii.
Liquid2k.com/armvr
Membres.lycos.fr/p2b
Trentrois.free.fr
Foe.inkompany.com

Minulé léto Prahu navštívili holandští S.O.L. crew a zanechali ji plnou nálepek s černobílým terčíkem, comicsovým kolem, stylizovaného hmyzu, názvů nemocí a létajících talířů připomínajících Mickey Mouse.
Stickit.nl
Space3.nl
Ekone.free.fr
Elppolllo.free.fr
Eltono.com
Urbanize.org