Sadomasochismus

Paní Patricia (P) mluvila s redaktorkou sborníku Re/Search Andreou Juno otevřeně o sadomasochismu. Paní Patricia je s/m domina. Její filozofie je překvapivě pokroková a hluboce svobodymilovná, s důsledky pro každého z nás.

Paní Patricia (P) mluvila s redaktorkou sborníku Re/Search Andreou Juno otevřeně o sadomasochismu. Paní Patricia je s/m domina. Její filozofie je překvapivě pokroková a hluboce svobodymilovná, s důsledky pro každého z nás. Upozorňujeme, že některé pasáže by mohly citlivější čtenáře pohoršit.

R/S: Základem všeho je komunikace -

P: To určitě. Celá myšlenka s/m je založená na tom, že jde o vzájemnou dohodu - že si hraju s lidmi, které vzrušuje to, co s nimi dělám. Když mám nad někým vrch (dominuju mu), hodně z mého potěšení plyne z toho, že pozoruju jeho sexualitu a vciťuju se do ní - když přestane být vzrušený, nemohu se vzrušit ani já. Ale také je důležité dát jim najevo, že jim SKUTEČNĚ dominuju - že to není jen situace, že oni mají své fantazie a řeknou mi, co mám udělat, a já to udělám. Myslím, že pokud lidem nedám prvek rizika, něčeho nečekaného, začnou se nudit nebo se začnou cítit nad věcí, protože mají pořád nad tím vším kontrolu - ale v hloubi duše chtějí, aby kontrolu ztratili. A tak obyčejně udělám během toho výstupu něco, o čem mi intuice říká, že je to OK (a není to nebezpečné a nepoškodí je to), ale přesto jim to dá najevo, že pánem situace jsem já. Myslím, že komunikace není jediná věc, která je důležitá - na stěnách mám rozvěšené věci jako svorky na bradavky, biče, plácačky a hole, kterými člověk může někomu opravdu ublížit, pokud by nebyl dost opatrný. Takže existuje celé umění a řemeslo, jak to dělat, a to si vzájemně předáváme - a to, že máme s/m komunitu, je důležité mimo jiné i proto, že můžeme získat informace o tom, jak to dělat opatrně - jak dosáhnout maxima pocitů s minimem poškození. Pokud jste opravdu izolovaní a třeba získáváte informace o s/m z pornografie, pak můžete získat představu, že lidi dělají věci, které jsou dost divné, nebo vyloženě šílené, jako věšení za krk, petrolejové klystýry, obtáčení ostnatým drátem nebo vůbec všechny možné barbarské kousky, které nejsou bezpečné. V pornografii jsou fantazie skoro vždycky extrémnější než to, co opravdoví s/m lidi skutečně dělají v posteli. Myslím, že typický scénář bych začala rozhovorem o erotických fantaziích, při kterém se rozhodujeme, co se má dál dít. Pak s těmi lidmi mluvím dál a jsem ráda, když se svlečou, kdežto já si nechám šaty na sobě. Obyčejně mám nějaký kostým (který nenosím na ulici) a ten má sexuální význam. Opravdu mě vzrušuje kůže, šaty z viktoriánské éry a věci jako korzety, jehlové podpatky, černé oblečení a pláštěnky...

Pak určuji podmímnky a pravidla - partner (klient) si lehne na záda nebo klekne na podlahu a já mu řeknu, co se bude dít - a tak začne mít představu, že spolu budeme jednat na tom základě, že on je submisivní otrok a nemusí se starat o nic jiného než o mě - aby mi dělal radost. A to je pro hodně lidí osvobozující - protože lidé si pořád dělají starosti o to, aby potěšili všechny kolem sebe, a jejich odpovědnost potom nikdy nekončí... je to velké uvolnění a katarze, když člověk smí zúžit svůj svět a vnímat jen jedinou věc. Pak je nejspíš nějak spoutám a hodně dlouho je eroticky dráždím. Ráda lidi masíruju, používám peří a kožešiny a tak. A pak začnu stupňovat jejich rozkoš do bodu, kdy je opravdu intenzívní, a zamíchám do ní trošku bolesti - a sleduju, jak na to reagují, jak to přijímají, a pak to dovedu co nejdál a pořád je udržuju vzrušené.

R/S: Jaké metody používáte?

P: Někteří lidé mají rádi, když je opravdu silně ošoustám, nebo třeba zbičuju. Nebo horký vosk. Baví mě mučení na bradavkách a genitáliích, a tak bych nejspíš dělala něco s kolíčky na prádlo. Mužům ráda podvazuju varlata nebo jim do nich píchám sterilními jehlami (opravdu velmi jemně).

R/S: Jak s vámi jednají lesbičky?

P: To je jiná věc - ty paka vylízaný! Jde o tu pitomost, která je teď v módě v ženském hnutí - celé to křížové tažení proti pornografii se taky obrátilo v křížové tažení proti s/m, a zvlášť proti s/m lesbičkám. Nějak to staví na myšlence, že to jsou muži, kdo dělají všechny tyhle věci, že ženská sexualita je velice odlišná (jako že je jakoby tlumenější než mužská sexualita). Ale zdá se mi, že to souhlasí pouze statisticky, protože ženy měly menší PŘÍSTUP k sexuálním subkulturám, kde by přišly do styku s takovými bizarními typy sexu, a že taky to byla poměrně větší pohyblivost v rámci společnosti a ekonomická síla mužů, která jim umožnila přístup k tomuhle druhu sexu. Existuje hodně věcí, které by spousta žen moc ráda dělala - kdyby mohly, kdyby se toho nebály, kdyby se mohly volněji pohybovat a měly dostatečné příjmy, aby mohly vyjít do ulic a dostat to. Přístup k tomuhle typu sexu a ke komunitám, které ho poskytují, je velice obtížný - musíte vydržet nějaké to brodění se ve sračkách, abyste se k tomu dostali. A spousta žen nemá dost peněz ani nezávislosti, aby to udělala. A tak je na celé téhle myšlence nejhorší to, že posiluje celé to velice konzervativní pojetí ženské sexuality...

R/S: Jak časté je fist-fucking v s/m lesbických scénářích?

P: Docela časté. Většina žen dává přednost fist-fuckingu v pochvě, ne v konečníku. Setkala jsem se s několika ženami, které chtěly fist-fucking v konečníku, ale na to každá není. Je také třeba při tom dávat větší pozor. Řekla bych, že fist-fucking dělám asi se třetinou z těch žen, se kterými si hraju.

R/S: Tohle se zdá jako oblast, kterou si ženy nepřejí fetišizovat...

P: Je to opravdu těžké - víte, řitě se přece považují za něco špinavého. Jedna z prvních věcí, kterou se naučíte, když jste malé dítě, je stydět se za svoji řiť. Tím pádem to přináší spoustu napětí a já myslím, že lidi z toho mohou být úplně nemocní. Všichni se stydíme za své konečníky - no, hodně s/m si hraje s tou velice jemnou hranicí, co je opravdu zvrhlé a nechutné a co je intenzívní a přináší rozkoš. A je potřeba vzít věci, které jsou opravdu tabu a nechutné a pustit se do nich... Taky hraje roli strach ze ztráty kontroly (je to mnohem rozpornější než šoustání do přirození), díky kterému to všechno může být svým způsobem mnohem víc vzrušující. Spousta lidí cítí vinu, trapnost a zahanbení, které jim brání rozvinout svoji sexualitu. Říkají: Jé, za tohle se stydím, tohle nemůžu dělat. Jedna z ohromných věcí na s/m je, že se prostě do toho dáte a řeknete: Ať je tady cokoli k prožití, poddám se tomu. Jestli je to vina, hněv, strach nebo ponížení, stejně si to vyzkouším. Jakmile se jednou dostanete přes ten špatný pocit, zažijete všechnu tu rozkoš. Mám už opravdu po krk toho romantického modelu sexu, kde se předpokládá, že budou samá srdíčka a amorci a valentinky - myslím, že je to naprostá nuda, a nechci žít svůj život v pohlednici od Hallmarka...

Mám ráda, když můžu být sprostá a drsná a mám skutečné zážitky, a můžu se porvat a zpotit se a být silná. Mám ráda, když jsem s jinou ženou, která je opravdu silná, místo abychom předstíraly, že jsme jemné. Nejsme jemné - jsme pěkně drsné. Jedna z věcí, které si hodně lidí o s/m neuvědomuje, je, že většina lidí, kteří to dělají, jsou ti dole, ti submisivní. Ve světě s/m je strašný nedostatek dominantních typů. Veřejnost považuje obecně sado-masochisty za tlupu krvežíznivých sadistů, kteří chtějí vyrazit do ulic a mrzačit bezmocné oběti. Ale ve skutečnosti je naše kultura plná lidí, kteří chtějí být spoutáváni a přejí si, aby jim někdo vyjebal mozek z lebky... kteří hledají sadistu. A tak výsledek je, že většina masochistů, kteří dělají s/m, končí tak, že musí aspoň občas hrát i dominantní roli...

Nemám pocit, že to, že jsem dominantní, mě opravňuje přimět jiné lidi, aby za mě dělali tu špinavou práci. V tom je opravdový rozdíl proti tomu, jak to chodí v celé společnosti. Víte, náš systém je založený na moci jako privilegiu... a s/m je založeno na moci jako rozkoši. Mezi těmi dvěma systémy je opravdový rozdíl - nevidím nic špatného na tom, když člověk získává rozkoš z moci, ale vidím hodně špatného na tom, když se z toho získávají privilegia...

V s/m je spousta manipulace se symboly moci, a tak hodně lidí dělá s/m ve vojenských nebo policejních uniformách. Katolický ohoz je opravdu oblíbený, pár lidí nosí nacistické kostýmy (ale většina s/m lidí neocení nacistický převlek, a tak lidé, co se vyžívají v nacistických fantaziích, jsou mezi ostatními sadomasochisty jako utlačená menšina uvnitř utlačené menšiny, a jednoho dne si udělají vlastní hnutí!). A existují lidé, kteří mají fantazie o rodičích, o otrocích, všechen tenhle typ tradiční autority.
Všichni ti strážníci a duchovní - lidé pověření řízením společnosti - pociťují rozkoš, erotickou rozkoš, z toho, že mohou řídit a omezovat sexualitu jiných lidí. A myslím, že s/m na to právě ukazuje, vrací do toho sex a říká: Ale víte... že je něco velice erotického na tom, když přijímáte něčí zpověď, nemyslíte? - totiž: Co kdybychom si na tohle zahráli a uvidíme, co v tom doopravdy je. Myslím, že tohle je dobré... a myslím, že je opravdu smutné, když lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou radikální, nedokážou ocenit ten divadelní prvek a tu velice rebelantskou, velice upřímnou složku, která v tom je...
Je také pravda, že když se podíváte na společenské vztahy, například mezi rodiči a dětmi, strážníky a vězni, mezi nacisty a Židy, mezi pány a otroky... a když se podíváte na vztahy mezi s/m lidmi, uvidíte opravdový rozdíl. Smysl hierarchie v celé naší společnosti je v tom, aby mě obrala, udělala ze mě osobu, která může být vykořisťovaná, jejíž práce nemá takovou hodnotu, jejíž život za tolik nestojí, na jejímž štěstí nezáleží... takže jiní lidé, kteří mají vyšší postavení, mohou mít pohodlnější život a žijí z mé krve. Kdežto s/m vztah není takováhle zlodějna - jeho smysl je poskytnout sexuální rozkoš, které nikdo z nás nemá dost.

R/S: Zabýváte se taky hodně močením na svázané lidi?

P: Jediná věc, se kterou jsem si nikdy moc nehrála, jsou výkaly. Během s/m sexu si ráda hraju se slinami, plivu na lidi, s potem (opravdu se zpotíme). Způsob, jak někteří lidé reagují na čůrání, menstruační krev a plivance - až byste si mysleli, že je to jedovaté, a ne prostě část vašeho těla. A myslím, že kvůli tomu může být opravdu těžké mít radost ze sexu - protože všechny tyhle látky pocházejí z vašich genitálií. Pokud jste vůči těmhle věcem opravdu rezervovaní, pak je nakonec pěkně těžké nebýt rezervovaný ke genitáliím. To je pak těžké mít radost ze sexu! Když někoho uvážu k posteli můžu mu dát zlatou sprchu. Nebo můžu načůrat do kojenecké láhve a nutit ho, aby to vypil. Když ho chci hodně ponížit, můžu mu podržet hlavu, plivnout mu do obličeje a přinutit ho spolknout ten plivanec. Přimět někoho, aby vás lízal, když máte menstruaci, je opravdu jiné než lízání, když ji nemáte - je to syrovější, protože se musí vyrovnat s celou realitou ženského přirození. Ale část smyslu toho je v tom, že dávám jiné osobě dar ze svého těla, který je opravdu hodnotný - a oni by to měli ocenit!

R/S: Takže to zjevně není jedovaté -

P: Ne, moč je úplně sterilní. Je v ní trochu močoviny a když jí vypijete hodně, měli byste asi vypít nějakou vodu, abyste vyplavili z těla tu přebytečnou močovinu. Ale neublíží vám - můžete si s ní hrát, jak chcete.

R/S: Neříkala jste, jaký máte názor na ty nacisty - na tu utlačenou skupinu uvnitř utlačené skupiny -

P: (smích) No... to si musím rozmyslet... Jak jsem říkala, s/m používá spoustu symbolů autority. Skoro každý symbol autority z vnějšího světa byl někým erotizován a použit k s/m scénám, ať je to indiánské mučení, učitelka, letuška nebo ošetřovatelka - to všechno jsou symboly autority. A nacisté se stali neuvěřitelně silným symbolem, neuvěřitelně silným jevem - dívám se na to tak, že tenhle ohromný jev zůstal nestrávený, že západní vědomí si s ním neví rady. Myslím, že když si lidé uvědomili, jak opravdu hrozní nacisté byli, spustili celou kampaň, která v podstatě měla vymazat nacistickou symboliku. Ale pravda je, že nacisté nedělali nic, co by nedělaly všechny ostatní západní vlády, v čem by nepokračovaly. Západní vlády pokračují ve sterilizaci lidí, o kterých si myslí, že jsou nevhodní k reprodukci... berou jim děti... perzekuují prostitutky... posílají na smrt lidi, kteří pocházejí z etnických a rasových menšin. Totiž my sice možná neposíláme lidi do koncentráků a do plynu, ale necháme je zemřít podvýživou, vyhladovíme je k smrti, neposkytneme jim práci, necháváme jim umřít děti. A tak se mi zdá, že v zásadě místo toho, abychom se opravdu utkali s fašismem a zaútočili na fašistickou politiku, pořádáme hony na čarodějnice na nacistické symboly.
Sexuální fantazie prostě není totéž jako politický čin... myslím, že je opravdu tragické plést tyhle dvě věci dohromady. A někteří lidé v s/m světě opravdu ty dvě věci pletou dohromady (ale většina lidí ne). Ale já jsem ráda, když najdu místa, kde se můžu na chvíli zbavit své dospělé odpovědnosti bezpečným způsobem. A v těchhle bezpečných souvislostech chci sehrát celou spoustu věcí, které bych nikdy nechtěla vidět v reálném světě...

Některé ze s/m rituálů mají opravdu uzdravující účinek, protože jejich podstata je, že vezmete něčí nejhorší strach a najdete způsob, jak ho tím provést a vyvést ven na druhém konci, jak mu ukázat, že je dost silný, aby přežil i svoje nejhorší obavy - a že to má celou druhou stránku, kterou třeba předtím neviděl. Důvod, proč spousta lidí lpí na svých nejhorších obavách, je také v tom, že to v sobě nese tu sexuální složku - odvozují si z toho nějaký druh rozkoše, která je opravdu skrytá.

R/S: A co VY osobně z toho máte?

P: Vzrušuje mě to. Když je člověk sadista, je v tom hodně voyeurismu - díváte se na druhou osobu, která prochází tím zážitkem, vciťujete se do nich, a v zastoupení prožíváte jejich představy. Opravdu se mi líbí pocit, že jsem velice zkušená a hodně toho dovedu - ten pocit preciznosti. A také se mi líbí hrdost, kterou získávám, když se mi podaří vést někoho skrz zážitek, o kterém si mysleli, že to nedokážou... a ukážu jim něco nového. Nejsem si jistá, proč mi to dává sexuální požitek, ale cítím to ve svém přirození, když někoho bičuju - tělesný pocit rozkoše, který je velice silný. Nejsem si jistá, jestli je opravdu důležité proč - hlavně že je to prostě tady...

přeložila Eva Hauserová
Published by permission of Re/Search.
Publikace z vydavatelství Re/Search Publications si můžete objednat na adrese: Re/Search, 20 Romolo B, San Francisco CA 94133, USA.