Röyksopp

Je pár minut po jejich pražském koncertu a v šatně se lenivě povalují obě norská zázračná dítka, Svein Berge a Torbjörn Brundtland. Ještě trošku zpocení a roztřesení. A taky dost rozjívení. Héééj, líbilo se ti to? začnou familiárně hned na začátek.

Héééj, líbilo se ti to? začnou familiárně hned na začátek.
Asi jo. Rozhodně jste mě překvapili, bylo to něco jinýho, než jsem čekal.
S: Fakt? Dík, skvělý, přesně to jsme chtěli znít jinak než na desce. Ještě nikdy jsme nebyli v Praze, takže jsme vůbec nevěděli, co od toho čekat. Ale musím říct, že to bylo skvělý.

Zníš pořád jak vokodér
S: No jo, mám retro hlas.

Co Norsko a osmdesátky? Taky tam probíhá jejich revival?
S: Historie se opakuje ve smyčkách. Důležité je když se rozhodneš dělat retro, vždy se snaž obohatit ho o něco aktuálního, koukej se i dopředu, aby to nebylo jenom retro pro retro. Jinak nemá smysl, to si pak můžeš rovnou pustit něco z tý doby.
T: Já bych ani moc neřekl, že jsme retro.
S (na Torbjörna): Jo, to se mu právě snažím říct.

Vůbec nerozumím tomu, když v někdo v recenzi oslavuje, jak jste vystihli severský chlad Podle mě zníte víc francouzsky než arkticky.
S: Taky si myslím. My ani nechceme znít jako projekt z Norska, chceme znít jako my; pro mě za mě, ať si pak někdo myslí, že je to Norsko, Francie Ale souhlas, rozhodně nezníme moc arkticky. Myslím, že německá hudba zní mnohem arktičtěji než naše.

Proč jste na promo fotkách s horou hamburgerů v McDonaldu?
S: Rádi se fotíme a napadlo nás, že hamburgery jsou docelá vtipná věc, se kterou bychom se mohli nechat vyfotit. Navíc, třicet hamburgerů je pořád zajímavějších než my dva.

Takže ty fotky nejsou o vás, ale o hamburgrech?
S: Nó A rozhodli jsme se tak podpořit jednu velkou nadnárodní společnost, aby z toho taky měla nějaký užitek.
T: Podporujem McDonalda!
S: Jo, potřebuje pomoc. Myslím, že lidé by měli víc chodit do McDonadla a jíst hamburgery Ale vážně, McDonald je samozřejmě špatný.

Když vás tak poslouchám, nemluvíte vůbec špatně anglicky
T: No a?

Jeden čas jste odmítali dávat rozhovory jinak, než po e-mailu, protože vaše angličtina prý zněla, jako když Američana sodomizuje osel
S: To je fakt. Hodně jsme ale cestovali, takže se to zlepšilo. Náš tour manager mluví jenom anglicky, vlastně celej náš tým mluví jenom anglicky, donutilo nás to něco s tím dělat. Ve skutečnosti jsme ale zněli, jako když dva Američany sodomizují dva oslové.
T: Jo, znělo to fakt báječně Hele, a ty umíš norsky?

Ne.
T: Určitě?
Určitě.
T: Takže když řeknu (vypadne z něj něco, co zní asi jako ~ńń÷´öĘ?*ă@<Ă!), tak mi nerozumíš? Fakt ne? No, věřím ti.

Kdybych ti rozuměl, tak bych ti jednu vlepil?
T: Budeš mi muset věřit!
S: No comment! (směje se)

OK. Přeskočme to. V magazínu 7even jsem se dočetl, že Melody AM je nejlepší deska, kterou kdy natočili trollové na éčku
T: Fakt? No to je skvělý. Já mám tenhle britskej styl žurnalistiky rád. To je vážně skvělá umělecká forma. Vidíš, jak se ty lidi upřímně snaží vystihnout v jedný jediný větě, o čem ta deska je. A taky vidíš, že je to nemožný a přitom občas dojdou k tak skvělým přirovnáním, jako je tohle. Jsou nucený vyjádřit se na strašně malým prostoru, shrnout to jedinou větou, a jen díky tomu přijdou na tak barvitý přirovnání.

Když už jsme u britskýho hudebního tisku, myslím, že jste něco jako jeho chráněnci. Určitě jste se setkali s názorem, že jenom díky němu jste tam, kde dneska jste.
S: Fakt je, že nám hrozně moc pomohli. Je fajn mít na svý straně Face, i-D, NME

Vloni takhle objevili vás a Avalanches.
S: Jo, to je prima, ne? Nevím, co chceš slyšet.

A nenapadlo vás třeba, že jsou Angličani jenom znuděný a hledají nějaké zvláštnosti? Nejdřív našli potrhlý Australany, pak si řekli: Co dál? Chtělo by to něco exkluzivního, hmmm, třebááá Norsko, to tu dlouho nebylo
T: To zní, jako by tu někdo záviděl A ty nám přeci nezávidíš, že ne?

Ne.
T: Hodnej kluk
S: Nevím, proč si nás tak oblíbili, sám tomu nerozumím. Už jenom proto, že nás neobjevil undergroundovej tisk, ale ty největší tituly jako třeba NME. To oni mají tu moc dělat z lidí hvězdy a pak je zase potápět.

To musí bejt hroznej pocit, ne? Když vás má takhle někdo úplně v hrsti
T: Za nás mluví hudba. Možná to zní jako klišé, ale je to tak, a pokud chceš lidi oslovit, pak v sobě něco musíš mít. Jinak to nejde a myslím, že nám se to povedlo. Röyksopp jsou o emocích, ale ne jen o sentimentalitě, jak je nasnadě. Je to o radosti, ale vždycky v tom najdeš špetku hořkosti. V naší hudbě najdeš všechno, je to smích se slzou v oku, je to hold lidský představivosti. Není to nic, co bychom sami vymysleli, to už udělali jiní. Navíc jsme o něčem takovém neměli ani ponětí, když jsme desku nahrávali. To se ti poskládá až potom, až když za tebou přijde pokaždý někdo s jinými dojmy. Jeden s tím, jak přitom relaxoval ve vaně, další, jak se přitom vyhulil a jak to dokážem nakopnout, pak přijde holka s tím, jak jí je u Poor Leno strašně smutno Jsme poppy, mícháme k sobě úplně všechno, co nám přijde pod ruce.

Co nejdivnější jste kdy samplovali?
S: Samplovali jsme všechno možný: od chlápka zavřenýho kvůli sexuálnímu obtěžování až po vyjícího psa Nejdivnější bude asi ten chlápek, ten je asi na špici našeho úchylnýho top 10.
T: Ten chlápek skučí a vyje.
S: Jo, kňučí. Představuje si, jak čichá k cizým výkalům a dělá eee-ééééáááách
T: Vážně!
S: Nevěříš? Všechno, co říkáme, je pravda.

Jak jsem tak četl vaše rozhovory, často sami přiznáváte, že si toho spoustu vymýšlíte
S: Abys nám správně rozuměl, ne všechno, co je v britským tisku, je pravda, ale tobě nekecáme.
T: Jo, uvědomujeme si, že jsme v Praze, oba jsme četli Kafku a víme, co tohle místo dokáže. Takže nekecáme. Vážně.