Kreslířská jedenáctka

Pokud byste měli znát alespoň několik málo kreslířů, kteří formují podobu současného comicsu, určitě si zapamatujte následující jména. Mnohým z nich už vyšly ukázky jejich díla i u nás, ať už samostatná alba nebo krátké příběhy v časopisu CREW. Vybrali jsme pouze výtvarníky anglo-amerického původu, což samozřejmě není zdaleka úplná tvář moderního comicsu.

SIMON BISLEY
Brit, narozený 1962. Kreslíř, který se pohybuje mezi třemi polohami: precizně vymalovanou frazettovskou 3D malbou, křečovitou, nadrásanou kresbou nabitou neuvěřitelnou spoustou energie a leností. Na počátku dostal na starost keltského sekerníka Sláinea. A to byl ten správný kousek, který Bisley bravurně zvládl a který ho vykopnul tím správným směrem tedy nahoru a za Louži do amerického nakladatelství DC. A tam tomuhle brutálně srandistickému kreslíři a motorkáři nemohli přiklepnout nikoho jiného než hrdinu Loba. Dvojka příběhů Lobo: Last Cziarnan a Lobos Back patří ke kulťákům komediální brutality. Poté Bisley dostal epesní crossover Batman-Judge Dredd: Judgment on Gotham od Alana Granta (vyšlo u nás jako Rozsudek nad Gothamem), ve kterém ze sebe vymáčknul to kresbomalebně nejlepší, co v něm bylo. No a pak se přepnul na svou třetí polohu lenost a jen sem tam nakreslil nějakou comicsovou obálku, výjimečně pár judgedreddovských kraťasů. Jediný, kdo ho dokázal z křesla vykopat, byl jeho kámoš Kevin Eastman, který mu sepsal scénář k další masakrální jatkařině Bodycount a který ho dotáhnul ke kreslenému filmu Heavy Metal 2000 (dá se sehnat v našich půjčovnách a ověřit, že z Bisleyho návrhů tam krom náznaku v přestřelce v baru nezbylo nic a že výsledkem je nuda nejtěžšího kalibru), a pak ještě Frank Miller, se kterým dělal na albu Bad Boy, jež pro svou drsnost nemohlo být vydáno v USA.

FRANK MILLER
Američan, narozený 1957. V roce 1981 se jako nula vnutil šéfům DC Comics a ti mu zkusmo přiklepli Daredevila, ke kterému napsal tak skvělé scénáře (mimo jiné v něm vyrobil nejúchvatnější ženskou zápornou hrdinku Elektru), že si mohl dovolit přijít za šéfy znova a říct si o lepší džob. Samurajský Ronin byl sice propadák, ale vize starého Batmana z Batman: Dark Knight Returns (zlomeného starce, který si to jde naposled rozdat se zloduchy) znamenala neuvěřitelný úspěch a poprvé ho katapultovala mezi elitu. Byl to první z vrcholů jeho kariéry, v němž vyplodil ještě dva excelentní příběhy Elektra Assassin (s neméně skvělým kreslířem Billem Sienkiewiczem) a Elektra Lives Again. No a pak přišel druhý vrchol, který má název Sin City. Millerovy kruté příběhy z města, kde se žije na ostří nože, podpořené jeho vlastní vychytanou černobílou kresbou, která staví na ostře nasvícených kompozicích, z něj udělala comicsového boha, jenž si od té doby může dovolit všechno a nejde jenom o (také u nás vydané) skvělé album 300, ale i dvojku Batman: Dark Knight Strikes Again, která trhala prodejní rekordy. Millerovy hutné temné scénáře, ve kterých největší kapky schytávají především hlavní hrdinové, svojí průrazností dokopaly nejenom Batmana, ale vlastně komplet americkou comicsovou tvorbu k mnohem větší drsnosti a realističnosti.

ALEX ROSS
Američan, narozený 1970. Když je potřeba podpořit prodej nějakého marveláckého comicsu, vytáhnou Alexe Rosse, aby jim sfouknul obálku. Není se co divit, protože tenhle na Illinoiské americké akademii umění vycepovaný malíř obdivující Salvadora Dalího patří k naprosté špičce ve svém oboru. A také speciální špičce, protože nikdo jiný nekreslí comicsy tak, že si napne obrovské plátno, vezme štětec a paletu a podle nafocených skic začne vyrábět jednu stránku a tak to dělá, až jich má 200, jako v albu Marvels, které maloval víc jak jeden rok, kde mu navíc sekundoval skvělým scénářem Kurt Busiek a po jehož vydání se strhnul neuvěřitelný poprask (možná, že v dohledné době se tak stane i u nás). Doteď už má na kontě 7 takových alb (Marvels, Kingdome Come, Uncle Sam, Batman: War on Crime, Superman: Peace on Earth, Shazam: Power of Hope a Wonder Woman: Spirit of Truth) a neuvěřitelné množství obálek.

ART SPIEGELMANN
Švéd, narozený 1948. Měl být zubařem, aspoň si to přáli jeho rodiče po tom, co emigrovali ze Švédska do USA, ale Arthur si to zamířil na uměleckou vysokou školu. Po ní se ponořil do hnutí undergroundového comicsu a kreslil (pod pseudonymy) a vydával časopisy jako Real Pulp, Young Lust, Bizarre Sex nebo později Raw. Katapultaci mezi comicsová esa ale znamenaly až parafráze na koncentrační tábory v Německu, kde židé byli symbolizováni jako myši a nacisté jako kočky, souhrnně vydané v albu Maus. Kreslil je šest let a uplatnil v nich všechno, co se o kreslení naučil na škole linka je jednoduchá, ale černobílou kresbu, která vypadá jako pro dětský comics, zahustil černými plochami, různým stínováním a šrafurami, takže výsledek je dost temný. Za Mause dokonce dostal Pulitzerovu cenu, nejprestižnější ocenění za knižní titul. Později ještě nakreslil druhý díl (obě alba u nás vyšly česky). Po tomhle úspěchu se komplet vrhnul na vydávání magazínu Little Lit, který už je zcela zaměřený na dětského čtenáře, a že jde o naprostou kvalitu, ukazují nominace a výhry jednotlivých povídek v různých comicsových soutěžích.

BILL SIENKIEWICZ
Američan, narozený 1958. Vlastním jménem Boleslav Felix Robert Sienkiewicz, tvůrce, u kterého platí: O co méně comicsů udělal, o to jasněji září. Se svou jakoby nervně vypadající kresbou, kterou doplňuje dalšími comicsově atypickými technikami (jako je koláž), zazářil hned v prvním albu Elektra Assassin které mu skvělým scénářem pochystal Frank Miller. Sienkiewiczova kresba padla k Millerovu akčně delirickému scénáři naprosto perfektně. Sienkiewicz ale dokáže psát i vlastní scénáře. To ukázal i v kritikou velmi oceňovaném Stray Toasters nebo v comicsu A River in Egypt. Bohužel pro comicsáře toho dokáže mnohem víc a jeho potloukání se v různých oborech od filmu (storyboardy pro Zelenou míli nebo Grinche, koncepty pro X-Meny) přes klasickou beletrii (ilustrovaná biografie Jimiho Hendrixe Voodoo Child) nebo grafiku webových stránek (například stránka Matrixu) až po animovaný seriál Where in the World is Carmen Sandiego, za který slíznul dvě nominace na cenu Emmy. Zatím poslední comicsovou věcí, na které zamakal, je Drop Dead Gorgeous, k níž mu scénář napsal jeho kámoš Frank Miller.

JACK KIRBY
Američan, 1917-1994. U jména Jacka Kirbyho musí být vždy nápis: nejdůležitější comicsový autor všech dob. Není ani tak podstatné, že je tvůrcem postavy Captain America, ale je opravdu důležité, že se vykašlal na tehdy dost zaběhaný jednoduchý stripový styl, kdy hlavní postava něco dělá na pozadí, a vytáhnul z rukávu takové trumfy, jako je kresba z různých úhlů pohledu a na tu dobu (40. léta) neuvěřitelná dynamika děje sice už to před ním zvládalo pár autorů (jako Lou Fine nebo Will Eisner) ale Kirby to dotáhl k dokonalosti. Byl to jako rozdíl mezi černobílou a barevnou televizí: Vlastně se tam odehrává totéž, ale má to daleko větší šťávu. V sérii Captain America se objevuje mimořádná dvoustranná otevírací kresba, po válce vymýšlel jednu zlomovku za druhou asi nejslavnější je první romantický comicsový titul Young Romance Comics nebo dodnes ceněný horor Black Magic. Pak přišla na comics blbá doba, kdy to žánr schytával za mravní narušování mládeže, ale byl to zase Kirby, kdo první vytáhl nový typ superhrdinů v jeho podání Challengers of the Unknown, kteří vlastně byli předlohou pro Fantastic Four a podobné týpky jako Spider-Man, Hulk, Silver Surfer nebo X-Men (navíc při jejich tvorbě do toho tak nějak zasahoval). Principem bylo, že superhrdinové bojovali proti superhrdinům. Byl to prostě comicsový génius s 24 000 nakreslenými stránkami na kontě, který sedmdesát let sunul comics dopředu.

MIKE MIGNOLA
Američan, narozený 1962. Nezaměnitelný kreslíř, který se díky geniálnímu nápadu stal ze dne na den z comicsového nádeníka makajícího pro velká comicsová nakladatelství na všemožných sériích, jako Wolverine (Marvel) nebo Batman (DC Comics), svým vlastním pánem se jménem, nad kterým všichni uznale pokyvují hlavou. Tím nápadem byl Hellboy, nejlepší paranormální detektiv, který Mignolovi vypadl z hlavy na papír programu pro comicsové setkání fanoušků v San Diegu v roce 1993. Tenkrát ještě vizáž démona Hellboye, kterého
do Mignolova hororového světa, zabydleného nejrůznějšími monstry a vycpaného nadpřirozenými jevy, přivedl mystický rituál nacistů, nebyla stoprocentní chyběly mu upilované rohy, kamenná ruka a spousta hlášek ale Mignola neuvěřitelně zapracoval, původní letmý nápad vyfutroval vším, co ho bralo (mystické příběhy, pohádky, mýty a horory), a vykroužil to na papír svou hranatou, jednoduchou a výtečnou kresbou, která barvu používá jenom jako doplněk hutného černobílého podkladu. Úspěch to byl obrovský, tak velký, že se mohl vydlábnout na všechno a jenom sem tam zplodit další hellboyovský příběh, aniž by měl starost s tím, čemu se říká existenční problémy. Hellboy je prostě výjimečný fenomén, o čemž se konečně můžeme přesvědčit z počeštělého alba Hellboy: Sémě zkázy. A dost možná, že si to budeme moct zkontrolovat i na chystaném hellboyovském filmu.

RICHARD CORBEN
Američan, narozený 1940. Podstoupil klasickou cestu comicsáře. Začal u černobílých undergroundových comicsů (Fantagor, věci pro magazín Slow Death and Skull), které obsahovaly spoustu prvků hororu, násilí a sexu, pak vylezl z podzemí do mainstreamu a dělal pro magazíny jako Eerie nebo Creepy nebo Vampirella. Ale z Corbena udělala Corbena až jedna věc barva. S tou vytáhl do francouzského magazínu Métal Hurlant v comicsu Den a byla to bomba. Corben totiž nanáší barvu v jemných odstínech, které navozují skvělou atmosféru, a dokáže původně jednoduchou linkou nahozené postavy barvou vytáhnout k neuvěřitelné plasticitě. Vytvořil několik jedinečných kousků jako Bloodstar, Mutanworld a další díly série Den, která je z prehistorických časů, do nichž se dostal hlavní hrdina z jiné dimenze a změnil se v pořádně svalnaté monstrum. V současné době sem tam něco ještě nakreslí (například Vetřelce), ovšem z větší části je dnes používaný už jen jako comicsový obálkář.

ROBERT CRUMB
Američan, narozený v roce 1943 ve Philadelphii. Na to, že nikdy nenavštívil žádnou výtvarnou školu, toho za svůj život v comicsovém světě dokázal neuvěřitelně moc. Dnes mu nikdo neřekne jinak než Kmotr alternativního comicsu. Crumb se se svojí kresbou celou dobu pohyboval od linky ą la Pepek námořník až po neuvěřitelné kresební maso. Mezi jeho nejznámější kousky nepochybně patří Felix the Cat, ale to hlavně díky filmu (a potom seriálu), který natočil Ralph Bakshi a který kupodivu Crumb upřímně nesnášel. Crump Felixe nakreslil ještě ve svých mládežnických letech se svým bratrem Robertem a až o dost později ho překreslil pro magazín Help Harveyho Kurtzmana, což je mimo jiné zakladatel nejznámějšího ulítlého magazínu MAD. V době Helpu Crump začal rajtovat na LSD a stvořil jednu ze svých top
prací Mr. Natural. Pak se různě přesouval po USA až se v roce 1967 připletl do cesty dvojce Donahoe-Plymell a spolu vytáhli na světlo naprosto sestřelovací smažbu Zap Comix, který z Crumba udělal superhvězdu a guru undergroundového comicsu. Ale svoje působení v Zap Comicsu lehce přepísknul, když v čísle 4 uvedl incesťácký příběh Joe Blow a šel si za něj sednout do chládku. Donedávna ještě porůznu kreslil věci pro Newsweek, People a další časopisy, ale od chvíle, kdy se jeho práce objevily v muzeích (např. Muzeum moderního umění v New Yorku), už kreslení definitivně pověsil na hák.

DAVE GIBBONS
Brit, narozený 1949. Gibbons je jasným příkladem poctivého comicsového dělníka. Začínal v magazínu AD 2000 už v šedesátých letech (Dare, Harlem Heroes, ABC Warriors), ale podobně jako další výrazní autoři přeskočil oceán do comicsové země USA. Jeho klasická linka je velmi precizní a nenásilná, takže v comicsových sériích, které mají kolísavou kvalitu scénářů, jako by zapadá. Gibbons prošel snad všemi velkými americkými nakladatelstvími, kde dělal na jejich nejrůznějších sériích (Superman, Batman, Green Latern, Flash, Aliens atp.), ale ve chvíli, kdy dostal do ruky kvalitní scénář, právě jeho nenápadná kresba slavila a slaví úspěchy. Tak se stalo už u dnes legendárních Watchmenů, kde mu geniální scénář podstrčil hvězdný Alan Moore. V tomhle albu si čtenáři Gibbonse poprvé pořádně všimli a došlo jim, jakou solidní práci dokáže odvést. Bohužel těch kvalitních scénářů nedostával tolik, ale i tak se dostal k perlám, jako je série Martha Washington, kterou sepsal Frank Miller, a když už to nešlo dál, tak se dokonce sám do nějakého pustil, viz výtečný crossover Batman vs Predator (který mu nakreslil jiný excelentní kreslíř Andy Kubert). Nejvýraznějším projektem, na kterém teď dělá, je asi speciálka Jim Lee Just imagine: Green Latern.

JAMIE HEWLETT
Mexičan, narozený 1962. Jamie Hewlett se nemůže oddělovat od svého kámoše Alana Martina, se kterým dal dohromady kultovku Tank Girl. Vyrobili totiž moderní undergroundový comics jednoduché potrhlé příběhy australské holky s tankem místo auta z dost bizarního světa, nakreslený stejně jednoduše rozverným stylem, který uctívače klasické linky prostě nemůže urazit a prodeje ukazují, že neuráží.
Tři příběhy Tank Girl vyšly v prvních číslech magazínu CREW a ve videopůjčovnách je ke zkouknutí i film podle comicsu (který dokazuje, že většina filmových přepisů comicsů je ubohá). Hewlett navíc stojí za grafickou podobou skupiny Gorillaz.