Tělo a tabu

Sex je tabu, o kterém se mluví. Jsou ale tabu, o kterých se ani nemluví, která nanejvýš obohacují pubertální humor nebo americké komedie. Patří mezi ně funkce spojené s vylučováním tělesných tekutin. Lidé sice vzešli z oceánu, ale brzy se od své vlhké evoluční kolébky odrodili. Máme rádi věci suché a pevné, hnusí se nám věci vlhké a slizké. Vzniká tabu - jev, který má svůj kulturní význam a který s takovou chutí porušují dospívající a umělci. V Praze proběhla loni v létě výstava velkoform

Moč
Fakta
Analýza moči je běžně prováděna nejen mezi sportovci, ale i v mnoha západních firmách při přijímání nového zaměstnance. Moč obsahuje odpadní produkty velkého počtu chemických procesů, které v těle probíhají, takže z jejího rozboru lze zjistit nemoci i přítomnost drog nebo dopingu.
Dospělí močí v průměru pětkrát až sedmkrát denně, a vyprodukují tak denně litr až litr a půl moči. Na toto množství nemá výrazný vliv pohlaví ani věk, jako spíše roční období v zimě močíme víc. Nejčastěji mají potřebu kosmonauti bez gravitace mají neustále pocit plného měchýře. Močení trvá v průměru 15 až 20 vteřin. Žlutá barva moči pochází z urochromu, což je žlutý pigment vznikající rozkladem hemoglobinu.

Zajímavosti
Moč je sterilní a hojivá látka. Ve starších dobách si lidé i v našich končinách běžně močili na poranění, v Indii je moč odedávna pokládána za léčivou. Z této země dorazila také urinoterapie léčba pitím moči. Je to zaručeně přírodní medicína, navíc zdarma ve velkém množství. Moč se pije několik dní odstátá, přičemž nejléčivější je prý ta vyloučená mezi 3. a 4. hodinou ranní. I když klasická medicína o urinoterapii nechce ani slyšet, byla prokázána řada jejích příznivých účinků, např. snižování horečky, tlumení pocitu hladu, úprava krevního tlaku. Bližší informace najdete v knize Vilmy Partykové Urionoterapie očima lékaře.

Průzkum
Stopovali jste si někdy, jak dlouho močíte?
48 % respondentů uvedlo, že to nikdy neměřilo, 18 % však ano. Rekord drží nejmladší účastník průzkumu, 16letá studentka, která bez přestávky močila dvě minuty a čtyřicet vteřin.
Močíte ve sprše?
59 % odpovědělo kladně, 16 % dotázaných nikdy, zbytek občas. Jeden dotázaný dopsal: Je to to nejlepší místo. Teplá tekoucí voda působí mimořádně močopudně. Jedna žena dodává: Ano, slyšela jsem, že je to dobré pro moje nadměrně se potící nohy.
Močili jste někdy z okna jedoucího auta? Počůrali jste se někdy smíchy?
Z okénka jedoucího auta močilo překvapivých 14 % dotázaných. Z respondentů ženského pohlaví přiznalo plných
75 %, že se už někdy počůralo smíchem, ale přiznali se k tomu také čtyři muži, ačkoliv se tvrdí, že se to stává pouze ženám.
(Ženy) Použili jste v případě nouze i pánský veřejný záchod?
(Muži) Jste nervózní, když močíte na veřejném záchodku mezi větším počtem lidí? Chodíte raději do kabinky?
70 % žen přiznalo, že v nouzi vyhledaly i pánský záchodek, když byla fronta před dámským příliš dlouhá. 38 % mužů přiznalo, že se stydí močit před cizími lidmi, 44 % mužů raději vyhledá kabinku.
(Muži) Jak močíte při ranní erekci?
26 % mužů prostě počká, dokud nepřejde, což je zřejmě nejpopulárnější řešení. Jinak je to záležitost pro jogína, dodává jeden z nich. 11 % dotázaných dokáže močit vestoje i s erekcí, 8 % si sedne na mísu. Jeden z mužů napsal: Když chci, aby erekce pominula, myslím na stromy klátící se ve větru nebo na šedivé budovy. Jiný pragmaticky radí: Pomůže studená voda.
(Muži) Při močení používáte poklopec ve slipech, stáhnete si je dolů, nebo ho prostrčíte jedním z otvorů pro nohy?
Nejpopulárnější je obyčejné na půl žerdi, tedy spodky dolů 35 %. 18 % používá přední otvor ve slipech, 9 % otvor pro nohu.

Výkaly
Fakta
Průměrné hovno zdravého člověka váží přibližně patnáct deka a měří cca 8 až 15 cm. Z 65 % je tvořeno vodou,
z 5 až 10% dusíkem, z 10 až 20% pevnými substancemi a z 10 až 20% popelem. Obvykle má hnědou barvu, což je způsobeno obsahem bilirubinu, žlutého vedlejšího produktu při likvidaci starých červených krvinek, chemicky příbuzného hemoglobinu. Bakterie v poslední části trávicího traktu způsobují přeměnu světlejšího bilirubinu na tmavohnědý urobilin. Jelikož malé děti ještě nemají tak vysoký obsah těchto bakterií ve střevech, jsou jejich výkaly světlejší. Jistý profesor na Cornellově veterinární škole dokazoval neškodnost a sterilitu výkalů novorozeněte tím,
že před svými studenty pojedl lžičkou obsah tlustého střeva mladého telátka na pitevním stole.
Proces trávení není dokonalý, takže člověk výkaly vyloučí přibližně třetinu užitečných bílkovin. Svým způsobem jsou i výkaly nutričně poměrně bohatou stravou. Mezi lidmi není pojídání výkalů běžné, především z estetických důvodů, ale mnohá zvířata to dělají, včetně psů, prasat, myší, kuřat či krys.
Potrava má na vlastnosti hovna přirozeně velký vliv. Jídlo bohaté na vodu, především zelenina, vede k velkým a kluzkým hovnům, zatímco tučná jídla spíše k malým a pomalým. Výkaly vegetariánů a lidí, jejichž střeva produkují větší množství metanu, mají tendenci plavat na hladině. Na stravě závisí přirozeně i zápach výkalů. Kojené děti mají výkaly téměř bez zápachu, naopak alkoholici, s bohatou střevní flórou, mají mimořádně páchnoucí hovna.

Zajímavosti
I když hnědá barva je poměrně častá všude kolem nás, žádná země světa ji nemá na své státní vlajce. Čínština a řečtina pro ni dokonce nemají výraz.
Největší výkal na světě vážil dvacet kilogramů, tedy jako malý školák.
Toaletní papír se začal vyrábět v roce 1880 v Anglii.
Druhou knihou, kterou Johannes Gutenberg vytiskl hned po Bibli, byl kalendář označující ideální dny a hodiny k užívání laxativ.

Průzkum
Stalo se vám, že jste se museli utřít listím? Rukou? Bankovkami?
Listí jednoznačně vede s 50 % dotázaných. Překvapivých 8 % má za sebou zkušenost s utíráním zadku rukou, zatímco těžko uvěřitelná 2 % se již v nouzi utřela bankovkou.
Kolik čtverečků z role toaletního papíru utrhnete najednou? Kolikrát se utřete jedním papírem? Kolika papíry se obvykle utíráte?
Najednou lidé utrhnou dva až dvacet (!) čtverečků, průměrně však pět. Někteří lidé se jednou připraveným papírem utřou až desetkrát, ale v průměru 1,5krát. Dotázaní průměrně spotřebují tři papíry na jedno posezení.
Utíráte se pohybem odpředu dozadu, odzadu dopředu, nebo prostě střídavě sem a tam?
44 % se utírá odpředu dozadu, 11 % se utírá odzadu dopředu s rukou prostrčenou mezi nohama, 6 % tímtéž směrem s rukou vedle zadku, 4 % (samé ženy) táhnou odpředu dozadu s rukou mezi nohama, 2 % prostě rejdí sem a tam.
Díváte se na papír po utření?
60 %, převážně muži, odpovídá kladně, 14 %, především ženy, nikdy, dalších 16 % to dělá občas. Někteří dopsali vysvětlení: Je legrační se na to podívat, Je to jako moučník po obědě, jeden mladík naopak napsal: Nikdy,
to bych se poblil.
Utíráte se vestoje?
58 % respondentů, především ženy, se utírá vsedě, 25 %, především muži, vestoje. 3 % v postoji mezi tím.
Vykonáváte velkou potřebu pravidelně? Jak často?
49 % tvrdí, že pravidelně. Někteří v tomto ohledu fungují jako hodinky. V 9.15, po první kávě, odpovídá jeden. Vždy v 7 ráno a ve 4 odpoledne, upřesňuje jiný. Periodicita se různí od jednou za tři dny po pětkrát denně. Průměr je ale 1,5krát denně. Všichni, kteří musejí více než třikrát denně, byli muži. Nejvíce respondentů (28 %) chodí na velkou ráno.
Je pro vás nepříjemné chodit na velkou mimo domov? Jaké bylo nejnepohodlnější místo, kde jste si museli ulevit?
37 %, převážně mužům, nedělá problém vyprázdnit se kdekoliv mimo domov, 25 %, převážně ženám, to vyloženě vadí. Většina dotázaných se shodla na tom, že ulevovat si venku jim velké potěšení nedělá. Nejnepříjemnějším místem pro jednoho respondenta bylo vyprazdňovat se ve finské tundře v hejnu bodajícího hmyzu, jiná respondentka uvedla: Schovaná v ponču u silnice, když nebyly široko daleko žádné stromy. 5 % odpovědělo,
že nejvíc se styděli jít na velkou v bytě partnerů, se kterými v tu dobu chodili.

Větry
Fakta
Již v roce 400 př. n. l. pravil Hippokrates: Nejlepší je, když vítr unikne nehlučně, ale stále je lepší ulevit si prdem,
než jej v sobě zadržovat. Dusík, kyslík a kysličník uhličitý jsou dopravním prostředkem. Vodík a metan pak výbušným pohonem, pokud se v blízkosti vyskytne plamen. Co však dodává větrům jejich typický odér je příměs síry. Dále je
ve větrech obsaženo malé množství dalších látek, z nichž jedna se například jmenuje charakteristicky skatol. Odborníci tvrdí, že každý prd voní trochu jinak.

Zajímavosti
Nejslavnějším prdičem v historii byl v 19. století Francouz Joseph Pujol, po němž je dokonce v jeho rodné Marseilles pojmenována jedna ulice. Pujol objevil, že dokáže obrátit peristaltiku střev tak, že dovede polykat vzduch či velké množství tekutin zadnicí. Jeho umění jej nakonec přivedlo až na pódium pařížského Moulin Rouge. Pujol byl natolik schopný, že dovedl prdět vzduch v různých tóninách a bavil publikum tím, že imitoval prdy malé holčičky i matrony, zvuk kanonů či desetivteřinové trhání látky. Inu, Petr Novotný má co dohánět...
Wolfgang Amadeus Mozart jeden ze svých dopisů podepsal W. A. Mozart, který kadí bez prdů.
J. V. Stalina trápily hlasité větry. Ve společnosti jiných lidí zvuk maskoval tím, že hlasitě rachtal skleněnou karafou
na vodu. Kuriózní je, že stejný problém trápil i Adolfa Hitlera.
Zaměstnanci pohřební služby, kteří připravují mrtvoly k vystavení v otevřené rakvi, obvykle masírují spodní část břicha zemřelého, aby unikající větry nezaskočily během slavnostního loučení pozůstalé.

Průzkum
Kolikrát denně prdíte?
Průměrná hodnota je 9,15krát denně. Odpovědi se lišily jak podle věku, tak podle pohlaví. Ženy vyplnivší dotazník prdí v průměru 3,28krát denně, muži 13,65krát. Jeden muž dokonce připsal: Lepší by bylo zeptat se, kolikrát denně neprdím.
Po jakém jídle nejčastěji prdíte?
Vedou konzervované luštěniny (17 %), na druhém místě je pivo s 9 %, poté káva a cibule po 8 %.
Pouštíte větry ve společnosti? Pokud ne, kam odcházíte?
Polovina respondentů pouští, polovina nepouští. Nejčastěji se odchází do ústraní na záchod. Někteří lidé mají ve zvyku na blížící se hrozbu předem upozornit, ale obvykle jen mezi přáteli. 12 % respondentů umí prdět tiše, nebo se o to alespoň snaží, 2 % zvuk přehluší odkašláním, 9 % se poté společnosti omluví. Jeden mladý respondent napsal, že to vždy svádí na psa, pokud je tento přítomen.
Jaká doba soužití s vaším partnerem musí uplynout, abyste si dovolili pouštět v jeho přítomnosti větry?
Průměrně 92,77 dní. Muži 62,98 dní, ženy 149,82 dní.
Zkoušeli jste někdy své větry zapálit?
Pouze 12 % respondentů, výhradně mužů, se k tomuto sportu přihlásilo.
Prděli jste někdy ve vodě při plavání?
Prdělo 71 %.
Poté, co jste si uprdli, zkoušeli jste to svalit na někoho jiného?
K této nejrozšířenější lži na světě se přiznalo 52 % dotázaných.

Zvratky
Fakta
Vztah ke zvracení se v průběhu dějin mění. Zatímco v antickém Římě bylo zvracení po vydatné hostině výsadou bohatých, ve středověku se s touto činností spojovalo vyvrhování démonů z těla.
Psychologie nevolnosti je téma, které zajímá i odborníky. Antropologové tvrdí, že fakt, že lidé neradi sahají na předmět, který se předtím dotýkal něčeho pro ně nepříjemného, je pozůstatkem víry v kontaktní magii (blíže viz
J. G. Fraser: Zlatá ratolest). V Pensylvánii proběhl na lékařské fakultě následující výzkum:
Požádejte pokusné osoby, aby pojedly polévku postupně z talíře, z nové psí misky a z použité, ale dokonale umyté psí misky. Zjištění: Další důkazy víry v kontaktní magii předmětů.
Požádejte děti různého stáří, aby si pochutnaly na koláčkách posypaných obarveným cukrem, o kterém jim experimentátor řekl, že to jsou rozemleté kobylky. Požádejte je o ochutnání džusu, do kterého byl ponořen (domněle) použitý hřeben. Zjištění: citlivost vůči vnímané kontaminaci domněle nechutným předmětem se zvyšuje od 4. do
12. roku, pak se naopak snižuje.
Požádejte lidi, aby pojedli polévku, potom tutéž polévku, do níž plivli, potom tutéž polévku, do níž vyplivli trochu rozžvýkaného jídla. Zjištění: naše vlastní sliny nám připadají nechutné, jakmile jednou opustí naše tělo.
Požádejte pokusné osoby, které mají rády silně páchnoucí sýry, aby přivoněly ke dvěma nádobkám se stejně páchnoucí substancí. Řekněte jim, že v jedné z nich je sýr a ve druhé výkaly. Poté jim řekněte, že v nádobce, kterou označily jako tu se sýrem, jsou ve skutečnosti výkaly, a sledujte jejich reakci. Zjištění: naše pocity nevolnosti jsou ovládány spíše našimi názory na objekt než jeho senzorickými vlastnostmi.

Zajímavosti
Se zvracením je spojen pochopitelně slang. Ten český jistě znáte, ale pokud budete v Americe a někdo vám řekne,
že jde zavolat Earlovi, uctívat porcelánový oltář, smát se do koberce, volat Ralphovi porcelánovým telefonem, nakrmit ryby, hodit Technicolor, prodat Buick nebo štěkat na mravence, ve všech případech dotyčný odchází hodit šavli.

Průzkum
Vyvolali jste si někdy úmyslně zvracení? Z jakého důvodu?
V tomto ohledu se odpovídající rozdělili přesně na polovinu 46 % ano, 46 % ne. Zbývajících 4 % se pokusilo,
ale nepodařilo se jim to. Mezi důvody převládala snaha předejít ranní kocovině po divoké pitce, případně urychlit nevyhnutelné ve stejné situaci. Na druhém místě mezi důvody je snaha zbavit se žaludeční nevolnosti, na třetím
(to uváděly pouze ženy) snaha ulevit si po přejedení se velkou porcí jídla. 2 % dotázaných odpověděla, že si tak získali důvod, proč nejít ten den do školy. Jeden člověk napsal: Jen tak z legrace.
Zvraceli jste na nějakém ponižujícím místě?
8 % odpovědělo, že nikoliv, pětatřicetiletý hudebník dodal: Vždycky to vyklopím panu Porcelánovému.
11 % dotázaných zvracelo v autě, 8 % ve škole. Jeden nešťastník uvedl: Pozvracel jsem svému kamarádovi celý bílý koberec. A to jsem jedl čokoládový dort. Jedna žena uvedla: Když jsem prováděla svému příteli orální sex. Dvaatřicetiletý muž napsal: Přišlo to na mě po wrestlingovém zápasu. Hodil jsem to do ručníku a ten jsem položil pod sedačku. Pak si na mé místo sedl jiný borec, celý zpocený, a rozhodl se utřít si tím ručníkem obličej.
Jaké jídlo nejraději zvracíte?
Většina uvedla, že v tomto ohledu nemá žádné preference. Z toho zbytku vede pizza (6 %), 4 % těstoviny, ženy nejraději zvrací tekutiny.
Co ve vás vyvolává nevolnost?
Kromě odpovědí typu lidi, kteří neberou LSD, tlustý ženský nebo teplouši, které vyjadřují spíše preference respondentů, vede jednoznačně pohled na zvratky, jejich zápach nebo jejich úklid (24 %), na druhém místě s 11 % jsou odpovědi zahrnující maso, krev, vnitřnosti a mrtvoly, třetí místo se 7 % obsadily výkaly.
Vyzvraceli jste se někdy do úst a pak jste to polkli?
38 % respondentů to alespoň jednou udělalo, 46 % nikdy.

Holuby & nudle
Nudle jsou koloidy z dlouhých bílkovinných molekul držených velmi volně u sebe, a zadržujících tak značné množství vody. Jejich účelem je zachycovat cizí tělesa v nosní dutině a vyplavovat je ven. Obsahují také antiseptické enzymy, takže dutinu chrání před nákazami.
Podle průzkumu Paula Spinrada se více než třetina lidí zbavuje holubů tím, že z nich uválí kuličku a otře ji nebo odcvrnkne. 10 % lidí ovšem tyto výdobytky pojídá, přičemž v této skupině byli drtivou převahou zastoupeni muži pracující s počítači. 39 % dotázaných si skutečně užívá dolování holubů z nosu, 36 % nikoliv a zbytek občas. 11 % se dokonce přiznalo, že již dloubalo holuby z nosu svých kamarádů. Ke smrkání do větru neboli po zednicku se přiznala většina dotázaných mužů, ale téměř žádná žena.

Sliny
Slinné žlázy produkují asi půl litru slin denně. Sliny mají několik funkcí zvlhčují, čistí, zabraňují vysoušení sliznic. Urychlují také srážlivost krve, proto si zvířata i někteří lidé lízají rány. Sliny úspěšně hubí bakterie v ústech, a zabraňují zubnímu kazu. Čím řidší sliny, tím lépe pro vás, protože se dostanou do těsnějších dutin v zubech.

Slzy
Za normálních okolností produkujeme 1,5 setiny litru slz za minutu, což znamená, že tělo vyloučí asi stejné množství slz jako moči. Slzy obsahují vodu, mucin, lipidy, antibakteriální lysozom, imunoglobuliny, glukózu, sodík a potaš. Zvlhčují oko, hubí bakterie a odplavují nečistoty. Jelikož oko je s nosem spojeno kanálky, při pláči se nám ucpává nos slzami, které do něj stékají. Každé oko má dva takové kanálky, horní a dolní. Dolní můžete vidět jako miniaturní dírku při odchlípení spodního víčka. Když si pod vodou zacpete nos a budete do něj foukat, od očí se vám prý začnou dělat bublinky.

Ušní maz
Pochází z mazových žláz uvnitř ucha. Chrání ucho a má lehké antibakteriální účinky. Asiaté a Američané prý mají tento maz sušší a v šupinkách, zatímco Afričané a Evropané jej mají vlhčí a na vzduchu tmavne.

Mateřské mléko
Mléko zajišťuje novorozencům výživu, obsahuje tedy množství zdraví prospěšných látek. Kromě bílkovin, karbohydrátů a tuku obsahuje celou paletu vitaminů, kalcia a stopových prvků stejně jako protilátek, které vznikají v matčině těle a posilují imunitní systém dítěte. Jeden litr mléka má energetickou hodnotu 700 kalorií. Mléčné žlázy produkují mléko tak dlouho, dokud je dítě kojeno. Cucání bradavek stimuluje vytváření dvou hormonů prolaktinu a oxytocinu. Prolaktin způsobuje tvorbu mléka, zatímco oxytocin způsobuje, že se buňky prsu stahují a mléko vylučují. Aktivace oxytocinu zřejmě také souvisí s orgasmem některé kojící ženy při dosažení orgasmu uvolňují mimoděk mléko z prsů.

Semeno
Mužská ejakulace vyprodukuje asi 3,5 ml ejakulátu, obsahujícího 300 milionů spermií. Po ejakulaci má semeno konzistenci vazké tekutiny, která se během pěti minut zdrcne na jakýsi gel a v průběhu dalších dvaceti minut se naopak rozpouští do volně tekoucí tekutiny. Semeno se skládá z několika složek, z nichž každá vzniká v jiné části těla. Nejprve jsou aktivovány Cowperovy a Littrého žlázky, které dodají tekutinu zvlhčující celou chystanou trasu
(asi 5 % objemu), 25 % tvoří prostatická tekutina se spermiemi a zbytek je vylučován varlaty. Semeno má bělavě šedou barvu, pokud ejakulaci předcházela delší sexuální abstinence, je nažloutlé.

Poševní sekret
Obsahuje pestrou směs látek pot, kožní tuk, sekrety z Bartholiniho a Skeneho žláz v pochvě, vejcovodové tekutiny, zbytky buněk a sekret poševních stěn, který je vyšší ve stavu vzrušení. Obsahuje též množství kyselin a dalších chemických látek. Složení sekretu se výrazně mění v průběhu menstruačního cyklu. Někteří odborníci tvrdí, že muži dokážou, spíše podvědomě, vycítit a rozlišit pach ženského poševního sekretu na dálku, a dokonce vycítit, zda je žena ve fázi menstruačního cyklu příznivé k oplodnění.

Ženský ejakulát
Některé ženy během soulože vyloučí určité množství čiré tekutiny. Sexuologové dosud nemají jasno, zda se jedná o moč, nebo o ženskou obdobu ejakulace. Vzorky se prý shánějí velmi obtížně, ale dosavadní rozbory ukazují, že se jedná o moč doplněnou sekrety Skeneho žláz umístěných v pochvě.

Kožní tuk
Zvláčňuje pokožku a chrání ji před infekcemi. Také mastí vlasy, což už není tak příjemné. Tukové žlázy jsou rozmístěny po celém povrchu kůže s výjimkou dlaní a chodidel. Kožní tuk se skládá z glyceridů, kyselin, tukových esterů a cholesterolu. Činnost žláz nesouvisí s tělesným tukem, ale s obsahem testosteronu a dalších androgenů v těle. Muži produkují mnohem více kožního tuku než ženy, během puberty se jeho produkce zvýší pětkrát a způsobuje akné.

Menses
Pravidelné měsíční krvácení žen spojené s menstruačním cyklem. Tekutina se skládá ze dvou třetin z krve, dále z rozpadlé děložní sliznice a odumřelých vaginálních buněk. Menstruační krev oproti běžné krvi obsahuje větší množství kyselin a nemá schopnost se srážet. Menstruační krev hrála významnou úlohu v rituálech dávných kultur. Podle mezopotámské legendy je Země vytvořena z menstruační krve bohyně Tiamat. Je možné, že rituální obřízka mladých mužů měla ve starých kulturách napodobovat počátek menstruačního cyklu dívek. Tvrdí se, že slovo tabu vzniklo z polynéského slova tupua označujícího menstruaci.

Pot
V přírodě se potí pouze savci, včetně člověka. Člověk patří společně s koněm, krávou a některými opicemi k několika málo výjimkám, které pocení využívají také k ochlazování organismu. Lidské tělo pokrývají dva až čtyři miliony potních žláz. Mezi nimi jsou také vývojově starší pachové potní žlázy sloužící především k osobní identifikaci při hledání partnera. Tyto žlázy se nacházejí v podpaží a kolem genitálií. Díky těmto žlázám působí na mnohé lidi pot eroticky. (Je známo, že Napoleon nechal vzkázat své družce Josefině, aby se během dvou týdnů, na které ji opustil, nemyla.) Moderní doba ale pachu potu nepřeje a výrobci deodorantů tento motiv využívají ke kampaním pro své výrobky viz nedávná kampaň značky Rexona v prostředcích MHD. V západních zemích je používání deodorantů mnohem rozšířenější (v USA až 90 % populace), Středoevropané tedy Američanům obvykle zapáchají.