Felix da Housecat

Felix Stallings Jr. aka Aphrohead aka Thee Maddkatt Courtship aka Felix Da Housecat, princ druhé vlny chicagského housu, natočil jednu z nejlepších desek loňska. I Know Electrikboy vyšla u London Rec v roce 1999.

Felix je legrační. Neustále poposedává, vyskakuje a pokřikuje na kohokoli, kdo se mu zjeví. Slova milý a bezprostřední si sice většinou rezervujete pro právě poznané rodiče své přítelkyně, kteří vás donutili sníst koprovou omáčku, po které máte vyrážku, ale tady jsou na místě v jejich původním významu. Skoro za každou větou vybuchne šíleným pobaveným smíchem islámského teroristy držícího v jedné králíkárně Baraka, Šarona a Woodyho Allena. Kurzívy v textu jsou jen malým procentem, abyste na to nezapomněli.

Zpočátku jsem se bál, že moje otázky vůbec nevnímá a jen volně asociuje, chytá se všeho aby mohl předvádět situace, které by mohly nastat. Někdy. Někde. Byla to pravda jen z části. On slovesa neříká, on je hraje. Každopádně je to dj s největším hudebním rozhledem, který mě zatím interviewoval.

Ty jsi z Prahy?
Jo.
A co to je za časopis?
Já ti ho ukážu.
To je pěkný. Vypadá fakt dobře. Hezky udělanej. A jak že se jmenuješ?
Michal. Hodně lidí si myslelo, že house je mrtvej
Kde? Kde si to tohle mysleli? No, v Chicagu, tam si to myslej. Protože, když tam byl house velkej, bylo jim 18 nebo 19. A teď je velkej hip hop. A ty děti nepařej, nevědí co je to house. Ale pro mě je house dost živej, vždyť v Chicagu je 14 klubů! Nejlepší byl techno dj Rush, ten se odstěhoval do Berlína. A Mike Dunn, který teď podepsal smlouvu s Bad Boy Puffa Daddyho, a je z něj hiphopper. Ale pořád hraje house jako dj.
Snažil jsem se říct, žes jim ukázal, že house je naopak v nejlepších letech.
Já nesnášim trance. Máš rád trance?
Ne.
někomu, kdo prochází:
Zůstáváte na party? Nevypadáte moc jako party animals.
svému nohsledovi Yurimu, který Felixe doprovází na každém kroku:
Hej, nepij tolik, budeš úplně vožralej.
Yuri: Trochu jsem se zkouřil.
hurónský smích:
Budeš úplně na sračky.
zpět ke mně:
Znáš můj label Radikkal Fear?
Jo.
Yuri se směje: Hele, co je? Každej zná Radikkal Fear!
ke mně:
Tenhle ho pro mě rozjel. Dal mi smlouvu. My dva jsme Radikkal Fear. Spolu jsme dělali výtvarnou stránku třeba pro Electrikboy nám to zabralo šest měsíců to je jako dělat celej film!, účetnictví, všechno. Jeho napadlo, abych šel k Play It Again, Sam Records.
Yuri: Ne, to byl tvůj nápad!
hurónský smích:
Dobře, byl to nápad nás obou.
Ale ty máš nový label Clashbackk.
Ten teď zastavím, abych se soustředil na nový album. Jmenuje se Kitten in the Glitz. Udělal jsem jednu písničku s Chicks On Speed z Mnichova a tři s Miss Kitten z Gigolo Rec dje Hella. Znáš ji?
Ne.
Neznáš? Je fakt dobrá. Jsem rád, že ji neznáš. Chci, aby ji lidi poznali až z tohodle alba. Singl se jmenuje Silver Screen. Je to další příběh, jako Electrikboy. Je o holce, která odejde z domova, aby se stala modelkou, umělkyní, zpěvačkou, čímkoli. Potká někoho v klubu, a ten jí nabídne studio. Skončí to tím, že ji zabije. výbuch smíchu Fakt smutný. Byl jsem týden ve Frankfurtu a jedna píseň mi zabrala celý týden. To je vopruz. Odehrává se v klubu, on jí říká: Já v tom umím chodit, mám studio. Nezabije ji hned, až se poznají. Trochu mu hrábne. Když píseň začíná, slyšíš píp píp píp, to jak jede záchranka píp píp píp píp. A celý album končí jen smyčci a sborem. Až to uslyšíš, řekneš si jen: wow! Nejlepší co jsem natočil. Jedna píseň se jmenuje Madam Hollywood. Je o dámě, která má ráda svý auta a zpívá: One day Ill live in a mansion on a big hill Cat People je o nočním životě. Všechny mají nějakou myšlenku. Nenasekám deset tanečních záležitostí a nevydávám to za album, jako někdo. Mám rád vizi, koncept. Je zajímavější poslouchat písničku a moct si představovat celý to tajemství za ní. Ten příběh jsem vymyslel, stejně jako story Electrikboye, protože miluju filmy. Martina Scorsseseho, Blade Runnera, Lovce jelenů Star Wars ne, tyhle laciný komerční sračky ne. Mám rád Christophera Walkena nejlepší je Communion, kde ho unesou mimozemšťani, říká tam Im the dream, youre the dreamer. Rutgera Hauera, Gary Oldmana, Al Pacina, Roberta de Niro, Tima Rotha ten je šílenej! Miluju Johna Carpentera, Escape from New York, nový věci už moc ne, ale to je jeden z mých hrdinů. Proto mám rád Radiohead. Nový album je ne-u-vě-ři-tel-ný! Nemůžeš ho srovnávat s prvními alby, to by se ti pak nelíbilo. Taky jsem ho nejdřív srovnával s předchozími a nelíbilo se mi. Pak jsem ale zjistil, že je úžasný, stejně dobrý jako ty předtím.
Tobě se líbí Pablo Honey?
Ne, to jsem neslyšel. Bojím se, že by to můj mozek neustál. Mluvím o OK Computer a Kid A. Song, který jsem právě dokončil zní jako Cure s Radiohead a Princem. A Johnem Carpenterem. Vše v jednom.

Je divné, že posloucháš tolik evropské hudby.
Když se mi zalíbila, nevěděl jsem, že je z Evropy. Až když jsem starší zjišťuju, kdo co napsal. Čím jsem starší, tím víc poslouchám, a víc hudby oceňuju.
Jak ses dostal k tomu eighties zvuku?
Byl jsem první, kdo zas udělal eighties zvuk, teď to chce každej. A já to přitom ani nechtěl. Tak jsem udělal Electrikboye pořádně eighties. Ale moje osmdesátky nejsou pop, ale Giorgio Moroder, Nitzer Ebb, industriál a underground.
Tohle zní ale spíš jako Human League.
smích: A New Order! Takže tys slyšel Electrikboye? Nový album se ti bude líbit ještě víc, i když nezní jako Maddkatt Courtship. Mám zatím jen 3 songy, ale snad vyjde v dubnu nebo květnu.
Jak vypadala scéna v Chicagu, když jsi na ni vstoupil?
Oh, man! Chigago bylo nádherný! Chicago byl celý svět. 85-87, acid house a hip house. Tip tap ta da ta. House byl v ulicích, v rádiích, všichni nosili house oblečky vysoký boty, gay trička gay parties byly ty nejlepší. Chodili tam i heterosexuálové, milióny krásnejch holek. Když jsem v 84 přišel na scénu, měl jsem kapelu, a neměl ambice stát se housovou hvězdou. Hrál jsem na klávesy a kytaru, ale nic moc, protože jsem neměl trpělivost cvičit. Dělal jsem rnb a produkoval hip hop. Byl jsem fakt dobrej, asi jako teď Mos Def, nebo Busta Rhymes. Ne gangster. Teď v Americe hrozně letí Wyclefova 911. Nenávidím tu písničku, ale je chytlavá. paroduje Mary J. Blige Someone please call 911. Ale Wyclefa respektuju jako umělce. U nás doma si to každej zpívá, zní to jak Bob Marley. paroduje Mary J. Blige. House jsem nenáviděl. Za Phantasy Girl jsem dostal 100 $ a zařek jsem se, že house už nikdy. Pak mi nabídli 1000 $, takže jsem house začal dělat pro peníze. A pak to šlo: Ježiš, lidem se to líbí, líbí se jim jak hraju, co budu sakra dělat? Tak jsem začal do housu pomalinku podsouvat kusy normální hudby. Nudil mě 4/4 rytmus furt dokola.
Tenkrát se hrálo disco a deep house, což je podle mě pravý house. Pak to šlo dolů. Dneska jsou nejlepší ti, kteří dokážou spojit minulost s přítomností, jako Derrick May. Umí zahrát house, techno a DISCO! A Derrick Carter umí totéž. A samozřejmě já, ale já nehraju moc vokálů.
Ale na albu je nezvykle hodně vokálů a textů.
Jo, já myslím takový to zpívá I left my baby yeah yeah nebo Follow Me nebo You dont even know me. To hraju jen když je parket mrtvej. Vidíte co se jim líbí, co musím hrát?
Co jsi studoval v Alabamě, když jsi musel odejít z Chicaga?
Komunikaci a rozhlas. Vykašlal jsem se na to, šel jsem na Columbii, v Chicagu. Přišel jsem do třídy, to byla noční můra, před mixákem tam stál chlápek a říká: Ok, tohle je basa. Stáhnete ji a není žádná basa. Pak to vytáhnete Kurva tohle už znám! řikal jsem si. Všechno se naučíš praxí, nečtu žádný návody, od ničeho. Zapnu a hraju, až když se zaseknu, pak otevřu manuál a hned ho zas zavřu. Nejlepší věci vytvoříš bořením pravidel. Byl jsem s Harrisonem týden ve studiu a on mě pořád prudil, že tohle musí být tak a tohle zase jinak, že hlas je moc nahlas Říkám mu: Nech to jak to je, nech tomu nějakej prostor, tohle je ta sranda na dělání hudby. Když je song moc perfektní, je k ničemu. Nikdy nerespektuju pravidla. Když djuju, stáhnu basu na 5, 6 minut a lidi na ni zapomenou, pak ji vykopnu a oni šílej.
Kdo je Tyrone Palmer?
Tyrone je vizionář. Vyrůstali jsme spolu a s Harrisonem. Toho jsem potkal na škole v roce 91. S Tyronem jsme se potkali při fotbale asi v jedenácti. Ale nevěděl jsem, že dělá hudbu. Teprve asi před pěti lety jsme se sešli ve studiu. Hned jsme natočili My Life is Muzik, v roce 96. Od té doby se mnou oba zpívají a píšou nějaké texty. Tyrone si dává pauzu, protože mám novou kapelu, která se jmenuje stejně jako deska Kitten in the Glitz. Harrison tam bude, ale kdybych pozval i Tyrona, mohl bych to rovnou nazvat Maddkatt Courtship. Ale po týhle desce se zase sejdeme a natočíme nový Maddkatt. Pak udělám úplné sólo. Bez techniků, zpěváků. Už v roce 96 jsem udělal Rocket Man, ale nikdy to nevyšlo, protože to znělo jako Electrikboy, což se Play it again, Sam nelíbilo. Takže jsem odešel, velký drámo Héj, jestli to někdo chcete, byl by to skvělej bootleg! Možná to předělám.
Ty nezpíváš?
Ne, lidi říkaj, že zpívám příšerně. Hrozně se stydím vylézt před lidi k mikrofonu.
Ty jsi stydlivý?
Jen co se týče zpěvu. Na desce povídám. Jdu někam do koutku a hrozně tajemně a zasněně: So I make you number one Pak to nechci vydat.
V každém názvu je Thee.
Protože to dává důraz. Přehrávat The, the, to vůbec nezní, ale thee, to je něco. V Bibli taky mají všude thee. A já si to vzal od Prince. Toho jsem miloval, zbláznil jsem se do něj. Kdybys řek, že nemáš rád Prince, asi bych tě uškrtil. Pak jsem pochopil, co Prince vlastně je. Že je Little Richard, Jimi Hendrix, James Brown, Paul McCartney, a je dobrej. Ale jak jsem si to uvědomil, přestal mě zajímat. Já jsem Prince hrál, já ho žil. Když jsem poprvé slyšel Hendrixe, myslel jsem si: Ten zní jako Prince! Chodil jsem po pokoji ve spodním prádle a ječel jako Prince ječí jako Prince. Ještě předtím, jsem chodil v černých brýlích jako Stevie Wonder. Ale Prince už nemůžu slyšet, protože si musím říkat tohle je riff od Hendrixe, tohle zas támletoho vypráví celou historii úspěchu Jimmiho Hendrixe, včetně začátků s Little Richardem a uzavírá: Jimmi nejdřív dobyl Británii a pak ho začali teprve zvát do USA. Mě se tak jednou ptali, na jak dlouho jsem přijel do Chicaga. To se stalo víc lidem Sade, Brand New Heavies, Lenny Kravitzovi, Terenci Trent DArbymu, Culture Clubu
Yuri: Ty jsou z Anglie.
Romanthony? Znáš Romanthony? Ten je super, ale nelíbí se mi, že se snaží znít jako Prince. Mně říkaj, že jsem eighties, ale já nevykrádám jednoho chlápka, něco přidávám, nekopíruju jednu písničku. Romanthony, ten to dělá.
Mě se stejně nelíbí. Tvůj otec chtěl, abys studoval, místo dělání house music. Už je spokojen?
Teď po mě chce peníze. Synu, dej mi 100 000 $. V tom ti nepomůžu, otče. Ne, táta mě dostal k hudbě, koupil mi klarinet. Sám hrál na ságo. Rodiče byli hodně muzikální, poslouchali hodně soulu jako Ala Greena, Temptations. Ptal jsem se rodičů: Proč neposloucháte Jimmiho Hendrixe, Barryho Whita nebo Doors? A maminka řekla zděšeně: To byla drogová hudba! My posloucháme soul! Marvina Gaye, Boba Marleyho Ve třídě byl takovej kluk, hrál na piano, Prince, nebo něco takovýho a jakmile skončil, seběhly se k němu holky a začaly pištět radostí. Tam jsem pochopil, že chci dělat hudbu. Abych vzbudil zájem. Teď mám zájmu dost a škemrám o soukromí. smích
Remixuješ?
Moc ne. Není to fér, že dostaneš zaplaceno za předělání písničky někoho jiného. Song by měl být dobrý hned, tak proč ho předělávat a zkurvit? Doteď jsem naštvanej jak zmršili mixy My Life is Music. Příště si remixéra vyberu sám Luka Slatera. Udělal jsem mix pro Kylie Minogue, protože se mi líbila, Dianu Ross, protože moje máma byla její fanoušek a Pet Shop Boys West End Girls, protože se mi líbí. Mně stejně moc nabídek nechodí. Dělám underground. Všichni mě přesvědčujou, abych byl komerčnější, jako Moby, nebo Fatboy Slim. Nic proti nim, jsou originální, byli ve správnou dobu na správném místě. Ale já nechci být jen house, nechci se omezovat. A když to znamená underground, prosím. Prodej 10ti desek je v pohodě. Jsem jako Electrikboy, snažím se přinést hudební spravedlnost na Zemi plnou komerce. smích Mám rád Radiohead, protože jsou alternativní, undergroundoví. Drží se svého, neslevují kvůli prodeji. To je undergroundový přístup. Třeba Daft Punk singl One More Time zní jako by se snažili o komerci. Ale hodnotil jsem ho pro Ministry a dal jsem mu 4 z 5ti. Je dobře zprodukovaný, ale zní jako všechno předtím. A být dobrý v téhle branži znamená vždycky udělat něco jiného. Ale Daft Punk respektuju, protože umějí udělat hity, undergroundovou komerci. Vocodery jsou mrtvý. Na mým albu nebude ani jedna věc s vocoderem. Taky jsem použil vocoder na Electrikboy, ale nezní jako vocoder nikoho jiného. Zní, jako by se klávesy snažily zpívat.
Jak dlouho jsi nejdéle djoval?
Asi 4 a půl hodiny v Fabric v Londýně. To je až dost. Já přitom tancuju, pomalu se opíjím, potřebuju vodku nebo něco. Když se napiju, jsem víc v klidu. Ale piju jen na cestách, když djuju a je dobrá party. Doma vůbec, neberu ani drogy, nekouřím, jen hraju hry. oboří se na Yuriho A tady pořád někdo hulí!
Hrál jsi na nějakým divným místě?
V gay klubu v Berlíně. Nevěděl jsem, že to je gay klub do momentu, než jsem tam vstoupil. Všude holý lebky v kožených bundách. Tančili, jako by se mlátili. Musel jsem hrát 2 hodiny techno, čistý, žádnej house, žádný downtempo, jen pum pum pum tš tš tš pum pum pum. Z Chicaga jsem zvyklej na všechno, ale tohle bylo příliš agresivní prostředí. Vypadali jako skinheadi. A já jsem jen malý černoušek.
Je dj sexuální ikona?
Já ne. Holky nesnášej, jak jsem tlustej. výbuch smíchu Nemůžou mě vystát. Vážně. Já jsem z těch djs, které při hraní nikdo neobtěžuje. Asi mám nějakou modrou auru, která mě před holkama chrání. Taky nenosím oblek, ale tenisky, mám bříško Ale dneska nevím, protože jsem slyšel, že Praha je divoká.
Máš rád videohry, že jo?
Hele, ty jsi dost chytrej! Máš mě dobře prostudovanýho. Teď hraju PC gamesy přes internet. Jmenuju se Pip Of The Year. Někdy se podepíšu Felix da Housecat nebo Clashbackk, ale nikdo mi nevěří. Ah h, ty nejsi Felix da Housecat! Proč bys tu seděl a hrál si? Neměl bys radši pracovat? To není Felix. Jen nějakej fanoušek. To je sranda. Internet je Wow.
Používáš Napster?
Ne, protože můj počítač je moc pomalej, je asi tři roky starej. Měl bych si pořídit novej. Hele, já nevěděl, že Praha je house city. Říkali mi, že tenhle klub, Roxy, je hodně do housu. Protože já můžu hrát cokoli. House, techno, všechno mezi tím, od Joeyho Beltrama po Kenny DiXon Jr.