Televizní seriály
Drogy z obrazovky
Jak vytvořit kultovní seriál
Vezměte tyto ingredience:
1 x atraktivní prostředí (pokud možno buď nějaké zcela obyčejné, tuctové, kde by nikoho nenapadlo hledat něco byť minimálně zajímavého, nebo naopak šílené, vzniklé za temné noci v jinak nepřístupných záhybech vašeho mozku)
1 - 5 x hlavní postavy (buď zcela obyčejní lidé, kteří mají ty nejnudnější vlastnosti a k nim jednu šílenou, nebo zcela naopak) Podle potřeby hvězdy (počítejte s hvězdami jako hosty do některých epizod - hvězdy mohou být z politického, hudebního či hereckého nebe)
1 x producent (osoba nebo firma, která nemá silně vyvinutý pud sebezáchovy, a tudíž se bude podílet na tomto projektu. Jinak řečeno, zaplatí ze svého všechny vaše šílené nápady a počiny)
10 - 100 x novináři (lidé, z nichž část zdarma zpopularizuje váš seriál v médiích. Mohou tak činit například poznámkami typu - televize x nebo y chystá nový, původní projekt, od kterého se očekává velký divácký ohlas, a podobně)
1 x štěstí (nebo naděje - pokud to nevyjde tentokrát, mohlo by to vyjít příště)
Pokud budete mít vše výšeuvedené pohromadě ve správný čas, Vaši kariéru seriálového mogula nemůže nic zastavit. Hodně štěstí!
PS: Piště si deníček, jednou ho budete moci výhodně zpeněžit, protože televizní historici nemají k dispozici takřka nic a často se uchylují ke krajní možnosti. Musejí se na televizi dívat.
Před čtrnácti lety vypukla v komunistickém Rumunsku společenská krize. Důvodem zapeklité situace byl televizní seriál - americká kriminálka Columbo, známá i z českých obrazovek. Rumunští fanoušci detektiva v pomačkaném pršiplášti, s věčným doutníkovým čvaňhákem v ruce, jednoduše nechtěli uvěřit, že pětačtyřicet dílů, které viděli, jsou všechny, které má zdejší TV k dispozici. Měli své zkušenosti. Kupodivu to byla pravda, protože žádné nové epizody nebyly v té době dokončeny. Rumuni ovšem dospěli k názoru, že to je výsledek zásahu cenzury. Ceaušescova vláda se obávala nepokojů, a protože se tehdy potřebovala prezentovat jako socialistická země, s níž se na rozdíl od Sovětského svazu a jeho skalních satelitů dá mluvit, neposlala na klíčová místa ve velkých městech tanky, jak bývalo v těchto státech dobrým zvykem, ale požádala o pomoc amerického velvyslance. Nakonec uklidnil z televizní obrazovky rumunské diváky sám představitel Columba Peter Falk a to dramaticky znějícími slovy: Odložte zbraně. Vaše vláda za to skutečně nemůže. Nové díly, které budou natočeny, určitě uvidíte. A bylo po odporu. Abychom byli spravedliví - i v demokratické zemi měl Columbo neblahý vliv na politické klima. V nizozemském parlamentu kvůli němu vznikla v druhé polovině 80. let ostrá hádka. Důvod byl zdánlivě malicherný. V době, kdy se měl seriál vysílat, měla na jiném programu veřejnoprávní televize opozice rozebírat svůj volební program. Její představitelé obvinili vedení stanice, že vybrala termín schválně, aby televizní debatu nikdo nesledoval. Může se dostat televiznímu seriálu ještě větší pocty, než že dokáže hýbat celými politickými uskupeními či dokonce vyvolat nepokoje? Zřejmě těžko. Ale proč tomu tak je? Jaké jsou důvody neuvěřitelné obliby hrdinů a dějů, které nabízí televizní obrazovka? Možná, že televizní seriál je něco jako droga. Pomáhá člověku uniknout do jiné reality, je návykový, bez jeho pravidelného sledování se mnozí diváci vystavují abstinenčním příznakům a obchodování s ním patří k velmi lukrativnímu druhu podnikání. Samozřejmě s tím rozdílem, že oproti drogám není obchod se seriály považován za trestný čin - pokud při něm ovšem nedojde k podvodu. I televizní seriál může napáchat na lidské psychice a sociálním chování jedince obrovské a mnohdy neodstranitelné škody. Případů, kdy se lidé v životě zachovali stejně jako jejich televizní vzory, či kdy si popletli vlastní život s vymyšlenou realitou seriálů, rozhodně není málo, stejně jako vražd spáchaných podle televizní předlohy.
Fenomén XX. století
Za mnoho století v budoucnosti by mohla sociohistorická studie studenta střední školy o vzniku a vývoji fenoménu jménem televizní seriál vypadat přibližně takto: Jednoho dne usedl člověk před televizní obrazovku, aby náhle zjistil, že jej jakási neodolatelná síla nutí opakovat tento rituál večer co večer. Onou silou byl televizní seriál. Dílo maximálně hodinové, s neustále opakovaným a v podstatě stejným příběhem, typologicky podobnými postavami a předem odhadnutelným dějem, se stalo součástí kultury a nejen to - ovlivňovalo vývoj společnosti víc, než bylo zdrávo. Právě seriál, často vytvářený podle toho nejtriviálnějšího, nejprůhlednějšího vzoru, dokázal vyvolat v televizním divákovi efekt, který mediální experti tehdy označovali jako Cliffhanger. Jinak řečeno touhu dozvědět se, jak to bude dál, co udělají oblíbení či nenávidění hrdinové, zda čistá láska šťastného konce dojde, padouch se dočká zaslouženého trestu a dobro opět zvítězí na celé čáře. Tato touha spojovala před obrazovkou diváky všech ras, povolání, bez většího ohledu na jejich vzdělání a společenské postavení. V tomto směru byl tedy televizní seriál demokratickým instrumentem. Ovšem se spoustou demokracii nebezpečných momentů. Diváci byli ochotni odpustit tvůrcům seriálů cokoli - politickou indoktrinaci, využívání tisíckrát obehraných triků, ba i nelogičnosti. U seriálů, které se staly v průběhu času kultovními se dokonce právě tyto atributy cenily a stávaly se předmětem zasvěcených rozborů. Ponechme stranou maturitní práci na téma televizní seriál řekněme z 22. století a podívejme se, do jaké míry tato hodnocení odpovídají naší zkušenosti. Politická indoktrinace? Ale samozřejmě, o čem jiném by pak byla vášnivá diskuse, zda uvést, či neuvést Třicet případů majora Zemana. Neméně zajímavou byla diskuse na druhé straně - v 80. letech, zda se pro diváky v západní Evropě hodí vysílat americký seriál Rudá žeň, v němž Sověti okupovali USA. Využívání obehraných triků? Co jiného seriály jsou? Pokud si někdo myslí, že v sérii, která má například 80 částí, je každý díl výsledkem obdivuhodné invenční a nekonvenční práce scénáristů, režiséra i herců, možná by se měl na nějaký dlouhý seriál pořádně znovu podívat. Nelogičnost je průvodním jevem řady televizních krimiseriálů. Jak jinak nacpat do 45 minut děje vyšetřování zločinu či pátrání po odporném individuu, které běžně zabere řadu dní? To ovšem nijak nesnižuje fenomén seriálu a jen dokazuje, že v případě těch nejoblíbenějších, dokonce kultovních, oceňují jejich diváci ještě něco jiného, méně přízemního. Atmosféru, myšlenku, emoce, které dokážou vyvolat i to, že vnesly do zatuchlé produkce zcela nový vítr. Mnozí kritici televizních seriálů ale tvrdí, že je zásadní chybou dívat se na ně přes nejúspěšnější zástupce žánru a ignorovat přitom onu obrovskou průměrnou a podprůměrnou vlnu, která denně zaplavuje televizní obrazovky po celém světě. Diváci jsou jinak samí slušní lidé. Nevadí jim ale, že tyto programy vytvářejí klamné stereotypy, že přitažlivě prezentují například manželskou nevěru, šíří rozvodovou mentalitu a poživačnou kulturu konzumní společnosti, napsal před pěti lety italský týdeník Ľ Europeo. Ale ctitelé těchto žánrů jsou nenapravitelní a ve svém přesvědčení jsou utvrzováni také názorem některých sociologů, například Franka Ferrarotiho, který nedávno zdůraznil, že bylo by skvělé, kdyby skutečným nepřítelem rodiny byly pouze seriály, a nikoli hospodářská krize či potíže při hledání domova a práce. Je to destruující schéma. Kdo se dá zlákat na jeden nebo dva díly, těžko pak odolá pokušení dívat se i na ty další, jen aby věděl, jak to dopadne. A tak počet diváků roste. Ženy sice zůstávají nejvěrnějšími divačkami a fanynkami hlavních postav, ale také muži se nechávají rádi zlákat. Psychologové a sociologové studují fenomén televizních seriálů, ale nabízejí jen povšechná vysvětlení: je v nich krása, bohatství, vítězství dobra, potrestání zla a erotické působení na diváka. A to úplně stačí k úspěchu. Tento názor nepatří k nejpopulárnějším. Jednak uráží každého, kdo občas k televizi usedá, protože téměř každý se přece jen na nějaký ten seriál dívá, jednak jde proti zájmům producentů a majitelů televizních stanic. A ti si na své miláčky, kteří jim takzvaně snášejí zlatá vejce, nenechají plivat. Extrémním případem je v České republice Vladimír Železný. Intelektuál, který prodal své názory za finanční a mocenský profit. Člověk, který nikdy nedokázal cokoli z programu televize, jíž ovládá, označit alespoň za nepovedené. Vzato do důsledků, takto se pěstuje ve společnosti nekritické myšlení, víra, že negativní názor na něco populárního je stejně málo vhodný jako rozepnutý poklopec na audienci u královny nebo tričko s nápisem Fuck You na tiskové konferenci předsedy vlády. Tento pocit vyvolává neméně děsivou reakci - pro část intelektuálů je všechno populární apriori zavrženíhodné a nízké. To už je ovšem téma pro zcela jinou úvahu. Dokazuje ale, že seriály a televizní tvorba mají přesahy, které si v prvním plánu uvědomujeme jen výjimečně.
První byly mýdlové opery
Televizní seriály, které se objevily na televizních obrazovkách jako první, se v mnohém podobaly rozhlasovým sériím. Kolébkou tohoto žánru, a to jak rozhlasového, tak i televizního, jsou Spojené státy. A vůbec první, co se v televizi vysílalo, byly takzvané mýdlové opery (Soap operas). Sponzory seriálů vysílaných denně byly velké firmy, vyrábějící prášky na praní a kosmetiku, které rychle pochopily, že televize bude během pár let mnohem účinnějším nosičem reklamy než rozhlas. Populární rozhlasové příběhy slavily velké úspěchy především ve 30. a 40. letech. Většina z nich nástup televize dlouho nepřežila - s jedinou výjimkou. A ta je současně legendou - zřejmě nejdéle vysílaným seriálem v dějinách televize. U nás ve Springfieldu (Guiding Light) začal rozhlas ve Spojených státech vysílat 25. ledna 1937. Šlo o příběhy reverenda Dr. Johna Ruthledgeho a jeho věřících ve fiktivním místě Five Points. Ve čtyřicátých letech přesídlil produkční štáb společně s autorkou seriálu Irna Phillipsovou na východní pobřeží a místo děje se přejmenovalo na Selby Flats. V roce 1947 odkoupila od NBC seriál společnost CBS a příběh se přestěhoval do Springfieldu. Středem děje se staly každodenní starosti rodiny přistěhovalců - Bauerových.
Počátkem padesátých let se CBS rozhodla přesunout seriál na televizní obrazovky. V červnu 1952 se odehrála jeho premiéra - živě v televizním studiu Liderkranz Hall. Záběr seriálu byl rozšířen i na osudy dalších obyvatel městečka - rodiny Reardonových, Lewisových, Spauldingových a Chamberlainových. Až do roku 1956 byly pořizovány souběžně televizní a rozhlasové verze. Se seriálem, v němž začínala řada pozdějších hvězd filmového plátna, například Sigourney Weawerová, se pojí i neuvěřitelné osobní příběhy. Herečce Charity Bauerové, která hrála roli Berty Bauerové od roku 1949 (nejprve v rozhlasové verzi) až do své smrti v roce 1984, musela být během natáčení amputována noha - stejný osud tedy potkal i její seriálovou podobu. U nás ve Springfieldu je vysílán dodnes, samozřejmě barevně (od roku 1967). V letech 1980 a 1982 získal prestižní cenu Emmy za nejlepší seriál. Úspěch soap operas povzbudil tvůrce k experimentům s dalšími žánry. Velmi populárními se brzy staly kriminálky, komediální seriály (často spíše propojené výstupy velkých hvězd jako byli Abbot a Costello, nebo bratři Marxové) a westerny. Tento typicky americký žánr brzy na obrazovkách dominoval a kupříkladu slavný seriál Kouřící kolty se vysílal od roku 1955 až do odlivu zájmu o příběhy z Divokého západu v polovině 70. let. Seriálová tvorba v USA vždy ovlivňovala ostatní svět. Série jako Addamsova rodina, Uprchlík, Perry Mason nebo Bonanza se staly především v západní Evropě symbolem úspěchu televize jako zábavného média. A příliš mnoho se nezměnilo ani dnes. Je sice pravda, že německá produkce v posledních letech americké silně konkuruje - a to nejen tím, že se Němci naučili vyrábět stejně technicky dokonalé příběhy, ale především do nich vkládají více invence. Na druhé straně Američané určují trend, téma, na které pak ostatní reagují. Každé desetiletí vývoje americké televize s sebou přineslo nějaký seriálový zlom, který se následně odrazil i ve světě. Například - 60. léta Star Trek, který vnesl na obrazovky science-fiction, 70. léta seriál M.A.S.H, který ukázal, že i ty nejtragičtější momenty v dějinách mohou být zobrazeny s humorem, 80. léta Miami Vice, seriál, který zásadně změnil přístup k televizní kriminálce a devadesátá léta Akta X, která přinesla do televizní seriálové tvorby zcela nové téma. Význam seriálů lze posuzovat i z hlediska jejich podílu na ziscích velkých filmových společností. Neexistuje ve světě filmový koncern, jehož součástí by nebyla seriálové produkce. Stále rostoucí počet stanic a odvysílaných hodin ale způsobuje, že poptávka stále převyšuje nabídku. A to se posledních osm let počet seriálů na obrazovkách v USA i západní Evropě ztrojnásobil. Jinou finančně atraktivní záležitostí je vytváření seriálů na základě seriálů. Vysvětlení této poněkud kostrbaté formulace je jednoduché. Z úspěšného seriálu lze vytvořit kreslenou sérii a prodat ji televizím jako novinku, případně vymyslet odnož, která by se věnovala buď dalším příběhům hrdinů již ukončené série, nebo by sledovala paralelní děje s oblíbeným seriálem. Tak například vznikla v 80. letech série Kate Columbo, o manželce slavného detektiva. V posledních letech se však objevila ještě jedna možnost, jak vydělat na úspěšných seriálech, a to i těch, které už dlouho patří do televizního dějepisu. A naopak - úspěšný film může být předobrazem pro sledovaný seriál. Addams Family, Batman, Mission:Imposible (nebo Nulová šance) zažily renesanci na stříbrném plátně. Hollywood se jednoduše stále častěji obsluhuje u televizní klasiky, zatímco televize přepracovává početné filmové hity na seriály. Kino a televize ve skutečnosti přestaly být už před lety konkurenty, jak tomu bylo v 50. a 60. letech. Nyní se jejich vztah dá přirovnat spíše k symbióze. Filmů, které dostaly pokračování na televizní obrazovce, je obrovské množství. Jen namátkou Highlander, RoboCop, Rambo, Policejní akademie, Poltergeist nebo Hvězdná brána. A naopak - filmovou podobu získaly seriály Bradyovi, Delfín Filip, Maverick, Addams Family, Star Trek, Uprchlík nebo Nulová šance. Postupně však dochází k prorůstání obou těchto postupů - například televizní seriálu Batman se stal východiskem už pro čtyři filmy, které se naopak staly předlohou pro televizní kreslený seriál. Televizní seriál se prostě stal společenským a ekonomickým fenoménem tohoto století a nic nenasvědčuje tomu, že by se s jeho koncem měla tato skutečnost nějak změnit.
Seriál v Čechách
Vliv seriálové produkce Spojených států se projevil i v Československu. Byť šlo spíše o inspirativní proudy než o množnosti konfrontovat diváka s tvorbou v programu Československé televize. Ta se k americkým seriálům chovala s velkým podezřením a preferovala tvorbu evropskou, především pak francouzskou a německou.
První domácí seriál vznikl v letech 1959 - 1960. Jmenoval se Rodina Bláhova. Devět dílů bylo odvysíláno s více než měsíčními odstupy, stejně jako tomu bylo v případě dalšího, mnohem slavnějšího seriálu Tři chlapi v chalupě. Z těch se zachovaly pouze čtyři díly - jak Rodina Bláhova, tak i většina dílů Chlapů" byla vysílána živě a bez záznamu. Tři chlapi v chalupě měli celkem 18 dílů a jejich premiérové vysílání skončilo v roce 1963. Ve stejném roce se v ČsT objevil i první zahraniční seriál, dvacetidílné francouzské krimi Inspektor Leclerc s P. Nicaudem v hlavní roli. Televizní teoretikové tehdy čekali, jak na seriál zareagují diváci, neboť dlouho jsme se obávali, jestli několikeré pokračování mnohdy neuzavřeného děje je pro diváky únosné", prohlásil v roce 1967 pro časopis Signál Miroslav Brabec. Prostě odmítali uznat, že chování televizních diváků je v mnoha aspektech stejné na celém světě. Navíc - přiznání, že by byl československý kulturněpoliticky vyspělý divák v něčem stejný jako americký, odchovaný kapitalistickou pakulturou, bylo nemyslitelné. V závěru roku 1964 se objevila další domácí produkce. Režisér O. Haas natočil třídílný seriál Velká Hra na motivy románu J. Dold-Michajlyka. Tvůrci československých seriálů se však drželi poměrně úporně počtu tří až pěti epizod a zřejmě neměli dostatek odvahy pustit se do delšího projektu. Až v roce 1966 se objevila devítidílná Eliška a její rod, první tuzemský pokus o sitcom. O rok později vysílala televize Klapzubovu jedenáctku, seriál, na který se zcela zapomnělo. V roce 1967 přišel také první skutečně kultovní seriál, francouzská kriminálka Abonent na lince U podle románu Claude Avelina. Ten běžel týden co týden na obrazovkách po čtvrt roku a byl vystřídán ještě delším a ještě kultovnějším seriálem anglické provenience, Ságou rodu Forsythů. Pak už se rozhoupala i česká produkce a vznikly slavné Sňatky z rozumu. Velkou oblibu si u nás na přelomu šedesátých a sedmdesátých let získali polské seriály Pan Michal (Polsko), třináctidílný televizní přepis třetího dílu Sinkiewiczovy tragédie Ohněm a mečem, a dobrodružný S nasazením života s hlavním hrdinou kapitánem Klosem. Na obrazovky se stále více dostávaly seriály z tzv. spřátelených zemí - z NDR (například třináctidílný Tři od kriminálky, přinášející příběhy berlínské policie v letech 1945 - 1969, který inspiroval později k natočení majora Zemana), pětidílný příběh rodin protikladného postavení v období mezi dvěma světovými válkami - Krupp a Krause a dětský seriál Rudí horolezci. Ze sovětské produkce museli diváci snést v prvních letech normalizace čtyřdílný Řeka života a Bonivurovo srdce o hrdinovi občanské války na Ukrajině. Vedle toho se čas od času objevila i západní produkce - na konci roku 1969 začala ČsT vysílat první díly seriálu Randal a Hopkirk. Zahraniční tvorba ale začala být v době normalizace nahrazována stále více domácími díly, které vůbec neskrývaly své propagandistické poslání. Asi vrcholem seriálové tvorby podle ideologických mustrů byly Okres na severu o ideálním, a tudíž nikdy neexistujícím, tajemníkovi okresního výboru komunistické strany a Třicet případů majora Zemana, vysvětlující vývoj Sboru národní bezpečnosti a obhajující například zločiny StB. Vznikla ale i dodnes živá díla, samozřejmě pokud z nich odstraníme motivy, které byly povinnou úlitbou režimu. Například komediální seriál Chalupáři, historický Byl jednou jeden dům, drama Nemocnice na kraji města či Dobrá voda a podobně. V letech 1971 - 1984 mělo v Československé televizi premiéru 67 seriálů pro dospělé a 19 pro děti.
Dnes se snaží o skutečně původní seriálovou tvorbu převážně ČT. Komerční televize o výrobu domácích seriálů s tuzemskými herci se zmohla na několik komediálních pokusů, jejichž výsledek je žalostný. Když si uvědomíme, že TV Nova vykazovala ročně více než miliardu korun zisku, je skutečnost, že tyto peníze neinvestovala do původní domácí tvorby trestuhodná. Milan Kruml
zajímavosti ze seriálového světa
seriál, který se nechytil
Šílený policejní důstojník Frank Drebin, zanechávající za sebou chaos a zkázu, je hlavní postavou tří mimořádně úspěšných filmových komedií Bláznivá střela, Bláznivá střela 2 a 1/2 a Bláznivá střela 3 a 1/3. Tato postava se poprvé objevila nikoli na plátně, ale na televizní obrazovce a to už v roce 1982. Televizní stanice ABC odvysílala ze seriálu Police Squad pouhých šest dílů. Nezájem diváků, kteří nechápali poněkud drsnější humor, byl rozhodující. Nad Frankem Drebinem se uzavřela voda. Jeho návrat na plátno a úspěch ale způsobil, že dnes je oněch šest dílů kultovní záležitostí.
Seriálové rekordy
Největší sledovanost seriálu všech dob měla poslední epizoda M.A.S.H, kterou vidělo jen ve Spojených státech 77 procent domácností, což je 125 milionů diváků.
Nejdéle vysílaným komediálním seriálem byl Ozzie a Harriet, který vydržel na obrazovkách 1952 - 1966.
Nejdéle vysílanou mýdlovou operou je U nás ve Springfieldu - od roku 1952 do současnosti.
Nejdéle vysílaným dramatickým seriálem jsou Kouřící kolty 1955 - 1973.
Nejůspěšnějším komediální seriálem všech dob je Muppet Show, který shlédlo 235 milionů diváků z více než stovky zemí.
Nejúspěšnější ústřední melodie ze seriálu je píseň nazvaná Welcome Back, Kotter ze stejnojmenného seriálu Johna Sebastiana, která v roce 1976 obsadila první místo v americké TOP 100.
Nejprodávanější seriál všech dob byl dlouhou dobu Dallas, který však v devadesátých letech předstihla Pobřežní hlídka, která byla dosud vysílána ve více než 140 zemích.
Nosič trendu - aneb původnost" se
u seriálů příliš nenosí
Pádným důkazem, že úspěšný seriál, který je něčím nový, neobvyklý nebo typický, většinou vyvolá vlnu následovníků, jsou Akta X. Po jejich nebývalém triumfu v podstatě ve všech zemích, kde byly vysílány, se v druhé polovině 90. let objevila řada podobných sérií, těžících ze zájmu o záhadno, tajemno a nevysvětlitelné příběhy. Následující seznam krátce popisuje ty nejznámější:
Pretender
Jarod Russel (Michael T. Weiss) dokáže ve velmi krátkém čase převzít identitu a schopnosti jiného člověka. Je zkoumán v jakémsi obskurním Centru, odkud se mu však podaří uprchnout...
(česky Nova - Chameleon)
Profiler
Kriminalistka - psycholožka Sam Watersová (Ally Walkerová) se dokáže vžít do pocitů a myšlení sériových vrahů. Jednoho dne však se svou prací skončí, protože nedokáže vstřebat myšlenky vraždících zrůd. Do služby se vrací poté, co její obdivovatel", masový vrah Jack zase začne vraždit...
Poltergeist
Tajemný spolek The Legacy si dal pod vedením mysteriózního Dereka (Derek de Lint) za úkol osvobodit lidstvo od pěti ďábelských duchů...
(česky Prima)
Dark Skies
USA 1961. Státní úředník John Loengaard (Eric Close) přijde s přítelkyní Kimberley (Megan Wardová) na tajemný vládní projekt Majestic 12. Ten skrývá strašnou pravdu: Mimozemšťané jsou mezi lidmi a nemají nás rádi...
(česky Prima - Temný vesmír)
Outer Limits
Antologie uzavřených epizod s prvky SF, hororu a krimi. Nová verze stejnojmenného seriálu z let 1963 - 1965.
(česky Nova - Krajní meze)
Sliders
Student fyziky Quinn Mallory (Jerry O`Connell) objeví v podzemní laboratoři vstup do paralelních světů.
Millennium
Penzionovaný agent FBI Frank Black (Lance Henriksen) pracuje pro Millennium Group, která mu poskytne možnost přenášet se do mysli vrahů, aby tak mohl vyřešit i ty nejspletitější případy.
(česky Nova - Milénium)
Nowhere Man
V jediném okmažiku je vymazána identita fotografa Toma Veila (Bruce Greenwood). Tom skončí na nervové klinice, ale podaří se mu útěk. Klíč k jeho problému je v jedné z jeho fotografií...
Early Edition
Jednoho dne dostane burzovní makléř Gary Hobson (Kyle Chan-
dler) denní noviny z příštího dne. Od té doby se pokouší společně se svým kolegou (Fisher Stevens) zabránit katastrofám a zločinům.
Třicet nejpopulárnějších seriálů všech dob
Gunsmoke (Kouřící kolty)
USA (CBS Television), 1955 - 1975, 635 epizod. Česky nevysíláno.
Jedna z nejdelších sérií vysílaných americkou televizí. Westernové
příběhy se odehrávají v druhé polovině 19. století v kansaském městě Dodge City, kde je šerifem slavný Matt Dillon.
Seriál si právem zaslouží zařazení do tohoto žebříčku nejen kvůli neuvěřitelné délce, ale i proto, že divákům nenabídl jen dobrodružné a napínavé epizody. Najdeme v něm i humor a obyčejné příběhy, které mají s Divokým západem společnou jen kulisu. Díky slušným hereckým výkonům i estetice by obstál i v současnosti.
Bonanza
USA (NBC Television) 1958 - 1973, 440 epizod. Česky ukázka v ČST. Rodina Cartwrightů z Virginia City se stala prvními televizními kovboji, jejichž příběhy byly vysílány v barvě. Kultovním se ale stal seriál v mnoha zemích světa především proto, že nenabízel tradiční westernová klišé, ale vyprávěl o vztazích a problémech v rodině, kterou tvoří otec, silná osobnost, a tři sebevědomí synové. O Bonanze platí téměř totéž co o Kouřících koltech. Za zmínku stojí i hudební složka - ústřední melodie se stala světoznámou a to i v zemích, kde se seriál nikdy nepromítal.
The Saint (Svatý)
Velká Británie (ITC Television), 1962 - 1968, 114 epizod. Česky nevysíláno.
Muž jménem Simon Templar je génius převleků. Roger Moore ztělesnil jakéhosi novodobého Robina Hooda. Muže, který je pohledný, bohatý a nezávislý. Jednoduše je přesně takovým, jakým by si přála být většina mužů a s kým by se chtěla blíže seznámit většina žen. I černobílé epizody tohoto seriálu jsou dodnes stravitelné. Svatý zahájil britskou seriálovou školu, jíž od americké produkce odlišuje větší nápaditost, propracovanější scénáře a přítomnost humoru. Ani Svatého ani pozdější hrdiny, ať jsou to Mstitelé, Ti dva nebo Profesionálové, nemůže divák brát stoprocentně vážně, nicméně rád na tuto hru přistupuje.
The Fugitive (Uprchlík)
USA (ABC Television) 1963 - 1967, 120 epizod. Česky nevysíláno.
Uprchlík je příběhem dr. Kimblea, který je nespravedlivě obviněn a odsouzen za vraždu své ženy. Podaří se mu však uprchnout z vězení a pátrá na vlastní pěst po skutečném vrahovi. Seriál se později stal předlohou pro film s Harrisonem Fordem. Řada epizod by na současného diváka působila spíše nudně než napínavě. Ústřední příběh je sice silný, ale srovnání se současnou produkcí by rozhodně ,hitem" nebyl.
The Addams Family (Addamsova rodina)
USA (ABC Television), 1964 - 1966, 64 epizod. Slovensky ČsT, Markíza. Seriál vznikl podle komiksu, otiskovaném v časopise The New Yorker. Stal se díky svým bizarním hrdinům - rodině, která by za normálních okolností patřila do velmi krvavého hororu - natolik populárním, že vlastně z obrazovek nikdy nezmizel. Jednoznačně kultovní záležitost je živá dodnes. Navíc černobílé provedení dává Addamsově rodině zvláštní atmosféru. Ani jejich humor nijak nezestárl. Proto lze tento seriál najít v programech televizí po celém světě dodnes. V současnosti jej vysílá slovenská Markíza.
The Big Valley (Velké údolí)
USA (ABC Television), 1965 - 1969, 112 epizod. Česky nevysíláno
Barbara Stanwycková, Linda Evansová, ale i Charles Bronson, William Shatner, Dennis Hopper nebo Martin Landau si zahráli v příbězích z Kalifornie 70. let minulého století. Hlavou klanu v ranči San Joaqiun Valley je pěkně drsná ženská, která si dokáže poradit s bankovními lupiči, vrahy, podvodníky i mexickými revolucionáři. Tento westernový seriál by pro dnešního diváka působil poněkud archaicky. Až příliš využívá stereotypů, které jsou s tímto typem seriálu spojeny. Pro zasvěcené je jistě atraktivní zhlédnout výkony hvězd v hlavních rolích, větší oblibu by si ale nezískal. I když v případě konzervativního a nezkušeného diváctva v tuzemsku by bylo možné všechno.
I Dream of Jeannie (Okouzlující Jeannie)
USA (NBC Television), 1965 - 1970, 139 epizod. Česky nevysíláno, slovensky VTV. Mladý Larry Hagman, později známý jako zloduch z Dallasu J.R., v tomto seriálu je americkým kosmonautem, který najde lahev, v níž je už 2 000 let uvězněný džin ženského pohlaví. Tedy velmi pohledná dívka Jeannie. Komediální seriál, který mohou sledovat jak dospělí, tak i děti, těžil především z konfrontace vojenského drilu a pragmatičnosti se světem kouzel. Doba vzniku je na tomhle seriálu bohužel až příliš patrná. Humor, často vycházející z reálií světa kosmického výzkumu, už vyčpěl. Namísto kultovní by mu slušela nálepka zajímavá kuriozita. Nicméně pro miliony diváků, kteří jej sledovali v období dospívání, je neodlučitelnou součástí jedné epochy.
Batman
USA (ABC Television), 1966 - 1968, 120 epizod. Česky nevysíláno.
Hraná podoba slavného komiksu ovlivnila dětství mnoha Američanů. Seriál byl koncipován pro děti a dospívající, obsahoval řadu komiksových prvků - například citoslovce, objevující se v psané podobě na obrazovce při honičkách a rvačkách. Pro skalní fanoušky to je nejlepší filmový či televizní přepis příběhů slavného netopýra, jaký byl kdy natočen. Naivita tohoto seriálu, celkem pochopitelná, uvážíme-li, že byl už v době svého vzniku určen dětem a mládeži, je pro diváka 90. let velmi příjemná. Batman si nehraje na dokonalou podívanou plnou triků a hlavně - nebere se vážně. Kultovnost je nezpochybnitelná. Za zmínku stojí i barevné provedení velmi blízké komiksové předloze.
Star Trek
USA (NBC Television), 1966 - 1969, 79 epizod. Česky v ČT pouze návazné série. S nápadem na science fiction seriál přišel v roce 1960 úspěšný televizní producent Gene Roddenberry. Nápad, který nám dnes nepřipadá až tak výjimečný, byl v té době revoluční. Pouhý rok poté, co byly v televizi odvysílány poprvé záběry z kosmu, přišel někdo s kompletní představou světa budoucnosti. Seriál dodnes vysílá řada televizí po celém světě a doznal i řadu pokračování - Star Trek: The next Generation, Star Trek - Voyager, Star Trek: Deep Space Nine a také řadu filmů. Skalní fanoušci tvrdí, že původní Star Trek je daleko nejlepší. Je pravda, že z hlediska nápadů, zápletek a propracovanosti scénářů by i dnes patřil mezi špičku. Na druhou stranu divák navyklý na určitý technický standard by jej asi považoval z hlediska triků za příliš primitivní.
The Avengers (Mstitelé)
GB/USA (ABC Television), 1966 - 1969, 161 epizod. Česky slovenská televize Markíza. Ve světě plném fanatiků a excentriků bojují agenti John Steed a Emma Peel s šílenými vědci a maniaky, kteří hodlají ovládnout svět. Oba přitom neztrácejí ani šarm ani suchý anglický humor. Mstitelé dodnes představují velmi zábavný seriál, plný překvapivých zvratů a hlavně nápadů. Bohužel to je právě to, co většině současné seriálové produkce zoufale chybí. Mstitelé byly hrou pro scénáristy a stejný pocit mají i diváci. Ostatně - i to je důvod, proč se Mstitelé v druhé polovině 90. let objevili na plátnech kin v podobě amerického velkofilmu. Pro českého diváka jsou zvláště zábavné epizody odehrávající se za železnou oponou nebo mezi agenty východoevropských tajných služeb.
Monty Pythons's Flying Circus
Velká Británie (BBC), 1969 - 1972, 46 epizod. Česky ČT. Legendární seriál skečů britské skupiny komiků si navzdory specifičnosti jejich humoru oblíbily miliony diváků nejen v Británii a Evropě, ale i v USA. Z Monty Pythonů se stala legenda, která i třicet let po vzniku prvního pořadu patří k atraktivní náplni televizního programu. Každá hodnotící slova budou plochá a nevýstižná. Od doby Putho-nů nevznikl žádný podobný projekt, který by miliony diváků dokázal bavit humorem bez pointy, intelektuálními hříčkami, odkazy na slavné filozofy a literáty, brutální satirou na všechno, naprostými úlety a nonsensy. A víte co je na tom nejpodivnější? Že to spolehlivě fungovalo a funguje všude - nejen v Anglii či na kontinentě.
The Odd Couple (Nerovný pár)
USA (ABC Television) 1970 - 1974, 90 epizod, Česky nevysíláno.
Sitcom o soužití tří mužů v jednom newyorském bytě je založen na slavném filmu s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem Podivný pár z roku 1968. Tenhle seriál těží z pohledu na svět osamělých mužů, který má humorný potenciál především pro ženáče - v duchu tiše závidějící, že ty doby jsou už pryč". Dobře zahraný, vtipně napsaný a univerzální - to jsou tři hlavní devízy sitcomu, který rovněž pronikl do celého světa. Na jeho úspěch navázala řada jiných, rovněž oblíbených seriálů. Ukázalo se, že i zdánlivě nudná a nevytěžitelná prostředí obsahují sitcomové hodnoty. Například svět důchodkyň (Zlatá děvčata), svět podprůměrných a neúspěšných (Ženatý se závazky) nebo svět otylých (Roseanne).
The Persuaders (Dva)
USA /GB (ITC Television) 1971 - 1972, 24 epizod. Česky několik dílů v ČsT. Mladí milionáři - Američan (Toni Curtis) a Brit (Roger Moore) řeší velmi komplikované kriminální případy, často přitom čelí nejrůznějším šílencům a maniakům, někdy i KGB a jiným východoevropským službám. Kultovním se seriál stal především díky dvěma hlavním představitelům. Brilantní seriál, který nadhled, vlastní britské produkci, posunul ještě o několik stupínků výše. Dva miliardáře, kterým se v životě podařilo všechno, na co sáhli, a kteří vedle závodů ve F1 a zápasů v pólu neustále čelí šílencům, agentům a vrahům, asi nemůže brát vážně ani ten nejnaivnější divák. Nicméně nejde o reálnost či fiktivnost, jde o zábavu, a tu Curtis i Moore poskytují divákům bohatou měrou. Za zmínku stojí i technická kvalita seriálu, výběr prostředí i barevné ladění - díky nim pozná zkušenější divák britský seriál takříkajíc na první pohled.
The Streets of San Francisco (Ulice San Franciska)
USA (ABC Television) 1972 -1977, 119 epizod. Česky nevysíláno.
Policisté Mike Stone a Steve Keller, alias Karl Malden a Michael Douglas nastolují na ulicích amerického velkoměsta právo a pořádek. Z dnešního pohledu obyčejná detektivka. Z pohledu tehdejší produkce výjimečný počin, neboť se snažil přiblížit poměry v policejním sboru velkoměsta do té doby nezvyklou měrou.
