SCHWA

Mimozemšťan je krásný

SCHWA
http://www.theschwacorporation.com

Věci nejsou tím, čím se zdají být. To, o čem se domníváte, že je, není. A to, co není, je. Internauti vědí, o co běží. Ulice plné shrbených,
odevzdaných postav s typickými tyčkovitými údy. Smutné osamělé tváře připomínající Ferdu Mravence v koncentráku. Černé drtivé nebe s vyčkávajícími cizími oválnými předměty nenechávajícími nás na
pochybách, že přišly odjinud a budou vládnout jinak. Děsivý zlý sen o posledních dnech lidstva? Kdepak. Originální legráca šprýmaře Billa Barkera, který si z původně zamýšleného uměleckého konceptu
SCHWA zadělal na doživotní slávu a slušné živobytí. Co znamená
SCHWA? Dle anglickočeského slovníku jde o neznělou samohlásku označovanou písmenem fonetické abecedy (obrácené e) nebo o zvuk, který představuje. Jste z toho jeleni? Šetřte síly, to nejlepší ještě
přijde!

Bill Barker
Narodil se v Los Angeles v prosinci 1957, měsíci a roce, kdy na obloze vzplanula betlémská hvězda nového typu - sovětský Sputnik. V desíti už slepoval první stříbrné modely kosmických raket od Revella a se svojí rodinou (osmi sourozenci!) vstával se slepicemi, aby se stal svědkem šílenství kolem startů prvních Gemini a Apollo. Mediální závody na orbitální dráze mezi sovětskými Vostoky a americkými Gemini se rozjely na plné obrátky.
Barkerovi byli nadšená americká rodinka a jejich entuziasmus plně rezonoval s paradoxy Ameriky kosmického věku. V 17 letech byste už Billa ale našli, jak s nosy nad mapami Nevady slídí spolu se svým otcem po bezpečném úkrytu před nekontrolovatelně se rozvíjejícím molochem technologie a před - komunisty. Nadšení pro stříbřitá vřetena mířící do oblak vystřídal pesimismus a nedůvěra v budoucnost země a celého lidského pokolení. Přicházejí 70. léta vystřízlivění, futurologové rozvíjejí první postapokalyptické prognózy, velkolepé závody o Měsíc jsou zmrazeny ve prospěch vojenské kontroly z orbitální perspektivy, vznikají první ekologické aktivity jako odraz planetárního svědomí nad stavem planety, nadšený idealismus kosmického věku vystřídal šok z reality.
Život jde ale dál. Bill Barker se po ukončení mimořádného uměleckého studia na Orange Coast College v Cosa Mesa stěhuje v roce 1983 do Rena a nastupuje dráhu art directora v reklamní agentuře. Věnuje se vztahu mezi komercí a uměním a po několika výstavách sériových produktů, uměleckých artefaktů instalovaných v galeriích na způsob sandvičových balíčků připevněných na zeď jako laciné tretky v obchodních domech se odklání od světa galerijního umění a zkoumá, podobně jako řada postwarholovských umělců, rozhraní mezi nízkým a vysokým uměním.

Schwa
Léto roku 1992 znamená pro Billa Barkera bod zlomu. Přítel jej seznamuje s pamfletem The Secret Government, v němž se odhaluje pravda o temném spiknutí vládních struktur s mimozemskou inteligentní entitou. Area 51, Roswell, projekt Majestic a paranoia Akt X začíná. Během několika dní Barker skicuje první oválné obličeje mimozemšťanů s hypnotickýma černýma očima a vtěluje je do černobílého světa svých komicko-apokalyptických vizí. Základní kameny kultu Schwa jsou položeny.
Bill Barker vytváří první dvě knihy Schwa (s finančním grantem od Nevadské státní umělecké rady) a rozmnožuje je spolu s plakáty na firemním xeroxu. Barker jde ale do důsledků. Jeho Schwa Corporation se během nekolika let stává minifenoménem manifestujícím možnosti svobodného podnikání. Opravdu, těžko říct, zdali jde o chytrý obchod, využívající originální hru s mediální masovou produkcí, nebo o konceptuální uměleckou aktivitu na téma tvorby nových mýtů a manipulace s nimi. Chytře využil mediální hysterie kolem fenoménu UFO, který počátkem 90. let prochází svojí renesancí, naladil se na vlnu mas lačnících po porci katarzního guláše a nabídl postmoderní puzzle na téma politiky kontroly.
Za lidovou cenu si lze pořídit Schwa-balíčky, tvářící se jako skládačky Lega nebo doplňky do šatníku panenky Barbie, obsahující nejrozličnější produkty od návodu na přežití v případě únosu na UFO až po masku mimozemšťana s vysvětlením, jak se stát jedním z nich, nebo kartu s telepatickým alarmem, na němž vás značka v horním levém rohu upozorní, kdy jsou vaše myšlenky scanovány.
Barkerovské Schwa funguje jako systém ikonografie, skrze niž autor projektuje vlastní tvůrčí a politické názory. Hledal jsem způsob, jak své myšlenky vyjádřit jedním stylem. Symbol mimozemšťana jsem si zvolil jako symbol cizích myšlenek a věcí, které je těžké vyjádřit, pojmenovat a pochopit, říká Barker.

Svět Schwa
První kniha Schwa upoutala především cynickou demonstrací světa ovládaného mimozemskou invazí. Ve svých pětatřiceti kresbách představuje Barker černobílý svět, kde na tušově černé abstraktní obloze visí diskovitá plavidla mimozemských agresorů a svojí všudypřítomností prostupují život pozemšťanů, symbolizovaných jako křehké bytosti neschopné vzdoru. Následují děsivé scény: masová hysterie, únosy, populační brainstorming, lobotomie, existenciální zoufalství, sebevraždy. Pozemšťané vystupují jako beztvaré, bezvládné figurky, jako slepé stádo hnané na porážku.
V tomto světle celá Schwa mašinerie působí jako obskurní marxistická kritika kapitalistické společnosti, kde za nečitelnýma prázdnýma mandlovitýma očima šediváků lze vyčíst zájem reklamních korporací, kontrolních systémů a politických intrik. Svět Schwa není o UFO, ale o náboženství, víře, obchodu, reklamě, politické moci a kontrole.
Barkerova druhá kniha Counter Schwa je ještě děsivější. Jeho cynická interpretace kultury je dovedena do důsledků. Svět pozemšťanů je zcela infiltrován cizím, jeho kresby představují totální apokalypsu, zlý sen: abstraktní geometrické tvary, motivy ovoidu se objevují téměř všude. Pokud si pozemšťan čte ve vaně, pak vězte, že ta má tvar ovoidu, o kohoutcích, tvaru mýdla nebo kachliček ani nemluvě. Pokud děti jedou do školy, jejich školní autobus připomíná hlavu mimozemšťana. Metamorfóza, infiltrace je absolutní: budovy nesou názvy jako škola, maso, strach, lidské zdroje, spánek, H2O, kostel, práce. Barkerův piktoriální styl je ještě drsnější a militantnější. Objevují se koncentrační tábory, ostnaté dráty, mimozemští andělé, vánoční stromečky v osamělých kójích, kde nad modlícími se pozemšťany vysypávají diskovité lodi vetřelců ježíšky. Ovoidy.

Komiks
Barker uskutečnil svůj americký sen. Jeho atak na diváka je přímý a srozumitelný. K realizaci svého umění nepotřeboval nutnou daň, jíž platí současné umění posledních desetiletí. Není potřeba žádných prestižních galerií, žádný výklad intelektuálního kritika, žádný vysvětlující text na zdi nebo nákladný katalog. Spolehl se na ulici, na masy konzumentů zpracovaných a jako bifteky zfašírovaných mediálním klimatem 90. let. Bulvární tisk, bulvární televize, ukecaný internet, mládež předvařená paranoidními UFO spektákly jako Den nezávislosti nebo seriál Akta X.
Není náhodou, že kromě načasování je Barkerův Schwa svět postaven na typicky americké tradici. Na komiksech. To věděl i Warhol nebo Lichtenstein v době popartu. Černobílé Barkerovy kresby (mimochodem s velice vyzrálým stylem) fungují na bázi komiksové ikonografie, hlavní hrdinové a jejich role je předestřena v jasných konturách a vztazích. Tím to ale končí. Svět Schwa je jednorozměrný, Barker užívá minimalistické prostředky a namísto lineárního děje předkládá divákovi hypertextovou gulášovku s escherovskou smyčkou. Jako pohledy na jedno jediné místo z milionů různých oken.
Je to postmoderní satira života a reklamy... experiment na téma kulturní design. Mimozemšťan je symbolem naší budoucnosti. Je to zrcadlo, které ukazuje, čím se staneme. Možná, že něčím technologickým.

Humor Schwa
Mějme na paměti jednu klíčovou věc. Barkerovo Schwa je veselé zboží. Jeho apokalyptické obrázky s mimozemšťany značkující lidské paběrky jako domestikovaný dobytek jsou ve znamení krutého šprýmu, cynického humoru, kde se vše směje všemu. Schwa estetika je uvolněná, dekadentní, nejde o žádný pochmurný systém s morálním poselstvím. Barker stvořil oválnou tvář mimozemšťana jako satirický symbol našeho současného zmatení, jako zrcadlo naší neschopnosti rozlišovat mezi realitou a fikcí.
Je ironií, že se o UFO vůbec nezajímám. Zabývám se mocí mýtů, jestli jsou pravdivé, či nikoli, je irelevantní, tvrdí Barker filozoficky. Coby individuum odkojené spíše horlivou četbou filozofie, historie nebo psychologie než televizními seriály (i když Véčko a Star Trek musel znát!), vytvořil působivý systém intelektuálního vzdoru využívající jungovských archetypů kolektivního nevědomí. Dekódoval kulturu reklamní propagandy a komercionalizace politiky, zabalil je do chechtacího pytlíku a předložil divákovi v balení, na jaké je zvyklý. Jako zboží. Jako hamburger. Je to tak. Apokalyptický svět Schwa je i ve své nejkrajnější existencialitě k popukání. Konečně, je to jen na vás.