Mimikry

Jsou to na první pohled lidé jako my. Často je najdeme v hudebním průmyslu, protože právě odtud mohou relativně nenápadně tahat za nitky, aby...

MIMIKRY

připravil ivan adamovič 41200 MORTEN
DAVID KOŘÍNEK JIŘÍ ŠIMÁČEK HOMELESS AND HUNGRY A IVAN ŠILER

Co byl zač?
Začal zpívat, když mu bylo pět, v roce 1966 se formuje rodinná kapela The Jackson Five (taková černošská Kelly Family), ve které na sebe okamžitě strhává pozornost. V 80. letech se, už sólově, stává superhvězdou prodávající milióny kusů alb.
Stal se nejprodávanějším zpěvákem pop music, ale jeho soukromý život nikdy nebyl tak ideální jako jeho hudební kariéra. Od mládí byl tvrdě manipulován otcem, který z něj chtěl vytěžit maximum. Aby syna donutil pořádně se pohybovat po pódiu, tvrdil mu například, že se ho jeden z diváků pokusí během vystoupení zastřelit. Jindy si nasazoval masku vlkodlaka a bafal na malého Michaela v noci oknem do dětského pokoje. Pokud máte takového tatínka, natočíte klip, jakým byl Thriller jedna dvě...
V období kolem Thrilleru graduje Jacksonova touha po proměně. I když byl slavný od dětství, nemohl nepostřehnout, že je černým ve světě bílých. Snad aby překonal rasové bariéry, podstoupil sérii plastických operací, které z něj měly udělat ukázkového bělocha. I bílá pleť ho ale stále někam zařazovala, zatímco on toužil stát se bytostí osvobozenou ode všech bariér, včetně příslušnosti k lidské rase. Pro zvýšení motivace si kupuje ostatky slavného sloního muže, člověka z 19. století, jemuž se málem podařila proměna v slona.
Pak následuje další posun. Michael se zkouší stát mimozemšťanem. Účinkuje ve sci-fi filmu Kapitán Eo, na koncertech vystupuje v zářící stříbřité bandáži a na jejich konci nastupuje do rakety a za jekotu fanynek odlétá. Vzápětí přistává v náruči Lisy Marie Presley, dcery Elvise Presleyho, s níž strávil osmnáct měsíců, které na jedné straně ohraničovala svatba a na druhé rozvod. Možná to bylo jen další nepovedené hollywoodské manželství, možná měl Jackson svůj plán. Bulvární plátky nás přece už léta ubezpečují, že Presley byl mimozemšťan. Možná chtěl Jackson zplodit první hybridní dítě.

Nějaké excesy?
Ukázkový sexuální deviant, který má dost prostředků, aby si své diagnózy náležitě hýčkal a rozvíjel. A že jich má hodně. Od nekrofilie (v pokoji má uloženou mumii své babičky, nebo koho) až po pedofilii (která ho stála 26 miliónů odškodného a která jej nutí neustále stavět dětské zábavní parky). Kromě toho byl několik let členem Svědků Jehovových. Má záchvaty mesiášství. A dělal reklamu na PepsiColu.
Kde je teď?
Odpočívá v kyslíkové komoře. Nebo si hraje pod peřinou s dvanáctiletým chlapečkem. Nebo je na palubě UFO. Ale nejspíš si hraje na palubě UFO v kyslíkové komoře s dvanáctiletým chlapcem.

Uvěřili jsme mu to?
A záleží na tom?
Ivan Adamovič

Boy George

Co byl zač?
Gay ikona osmdesátých let. On a jeho doprovodná skupina Culture Club udělali tehdy z gay popu stadionovou záležitost, která přesáhla hranice gay komunity a kterou davy milovaly. Když se Boy na pódiu ve svém kloboučku a s dlouhými copánky lehce roztancoval a začal zpívat své Do You Really Want To Hurt Me, davy šílely a homofobové odjišťovali zbraně. Do Bravíčka se nechal fotit, kterak jezdí na dámském kole nakupovat. Americké turné odehrál v neprůstřelné vestě, protože hrozilo reálné nebezpečí, že se ho nějaký nenaložený nácek pokusí z publika zastřelit. My jsme přežili jeho cyklistické fotografie, on, alespoň fyzicky, přežil americké turné.
Umělecky ovšem nepřežil konec osmdesátých let, kdy gradoval jeho obsesivní vztah ke spoluhráči z Culture Club Jonu Mossovi. Nedosti na tom. Boye vzápětí zachvacuje také religiózní šílenství, objevuje hnutí Haré Krišna. Klobouček a copánky letí do skříně a místo písní o lásce zde najednou máme krišňáckou mantru v popovém podání. Na první pohled je patrné, že tohle nemohlo dopadnout dobře.

Nějaké excesy?
V podstatě ne. Nepočítáme-li drobnosti, mezi které například patří ono krišňácké období či tvrzení, že jeho nejoblíbenějšími nápoji jsou pivo a sperma, a přivřeme-li oko nad zasvěceným poučováním redaktora NME o tom, že mužský G-bod je v aunusu, pak vlastně ne. Boy George byl vždycky usedlý kluk. Ehm...

Kde je teď?
Po rozpadu Culture Clubu a vystřízlivění z Haré Krišna koketérie koncem osmdesátých let se Boy rekreuje v tanečních klubech v Londýně. Přichází na to, že desky by vlasně uměl pouštět také a někdy v roce 1994 je z něj diskžokej. Vzhledem k tomu, že převlékací image už je na taneční scéně obsazena (Jon Pleased Wimmin, Tasty Tim, Miss Dusty a mnoho jiných), má Boy o starost s šatníkem méně. Jezdí po klubech čtyř kontinentů a vydělává velké peníze. Jako diskžokej rozhodně nepatří k nejlepším, ale nedělá si z toho hlavu. V roce 1998 znovu oživuje Culture Club (z lásky k Mossovi je prý definitivně vyléčen) a absolvuje veleúspěšné americké turné.

Uvěřili jsme mu to?
Jasně. Tomuhle chlápkovi byste uvěřili všechno... vyjma toho, že je dobrý diskžokej.
41200

Gary Numan

Co byl zač?
Tragédie s vlastním jménem Gary Webb. Futuristický pseudonym Numan si zvolil podle zlatých stránek - inspirací mu byl jakýsi instalatér Neumann. Už od svých čtyř let psal krátké povídky, které časem prosákly inspirací sci-fi autorů jako P.K.Dick a W. Burroughs. Surrealistické bizarní postavy a futuristická témata přetvořil do vlastního unikátního stylu.
Vycházel z vizuálních tendencí glam music, ale chyběla mu Bowieho rocková ironie a Bolanovo erotické charisma. O to víc působil jako protipól Gary Glittera.
Numan byl posedlý představou člověka/stroje asi stejně zoufale jako Bela Lugosi člověka/vampýra. Jeho statické, paranoidní portréty na obalech desek jej prezentují jako automat, zombie, discomimozemšťana, klona, agenta, pornosamuraje, vychovatele v SM salónu nebo osamělého šviháka.
Ovlivněn Kraftwerky a Bowieho berlínským obdobím Low a Heroes představil v roce 1977 se svojí kapelou Tubeway Army a později v sólových albech jako Telekon styl ortodoxního a nejryzejšího futuristického rocku. Odcizení, prázdnota, odevzdanost technologiím spolu s hrůznými vystoupeními na elektrickém vozíčku s lasery a soundem raných moogů jej vynesly do role synthetizer star konce 70. let.
Gary se stal hrdinou elektropopu a není náhodou, že právě jeho rané hity The Cars, I Die: You Die nebo Are Friends Electric? rozpumpovávaly řízky v rozbíhající se síti homosexuálních klubů.

Nějaké excesy?
Samozřejmě. Přisólovém letu kolem světa ve svém vlastním letadle strávil nějaký čas v lochu v Indii za podezření ze špionáže. Byl zatčen za držení zbraně ve frontě na hamburger s basketbalovou pálkou v ruce. Ve strachu před nezvanými hosty měl v ložnici pořád po ruce nabitou harpunu. V hollywoodském Gun clubu vyvolal rozruch svými dvěma opakovačkami a devítimilimetrovým poloautomatickým revolverem Beretta. Pověsti vypravují o nahém Garym, jak v ponožkách salutuje královně na své posteli. Jako správný Thatcherovec podporoval válku o Falklandy, což mu pro jeho obzválštní oblibu ve zbraních a sličné hochy nelze ani zazlívat.

Kde je teď?
Není tak úplně v prdeli. Loni vydal nové album Exile, které údajně navazuje na jeho debut Telekon z roku 1980. Plánuje koncerty v USA a Evropě (takovou pozitivněhousující Radost nebo Roxy by dokázal vyčistit během pikosekundy!). Jeho favority jsou Trent Reznor, Billy Corgan a Marilyn Manson, ale na bližší spolupráci se nechystá. Škoda. Samí dobří hoši.

Uvěřili jsme mu to?
Absolutně. Jako Belově chobotnici.
morten

Steve Strange

(vlastním jménem Steve Harrington)
datum a místo narození: 28. května 1959, Wales
hudební vzor: Frank Sinatra
oblíbený film: Smrt v Benátkách
oblíbená kniha: Last Exit to Brooklyn
špatná vlastnost: nepříjemně rudne, když je opilý

Hláška:
Pamatuji si na svá vystoupení v roce 1977, kdy jsem vypadal jako nějaký zatracenec, protože jsem na sobě neměl ten správný druh bondage kalhot.

Co byl zač?
Vynálezce new romance a největší postava 80. let (naprosto bez debat!).
DJ a promotér:
1978 - spolu s Rusty Eganem DJ v klubu Billy`s, základ new romance, večery jsou určeny především pro studenty umění, kadeřníky a módní návrháře, hrají skladby od Roxy Music, Kraftwerk, Human League a Davida Bowieho; 1979 - večery v klubu Ritz, sídlo new romance; 1981 - zakládá Club for Heroes; 1982 - zakládá Camden Palace; konec 80. let - promotér prvních house party.
Muzikant: skupiny Moores Murderer`s, Photons, Visage, Strange Cruise.
Největší hit - Fade to Gray (Visage).
Designér: návrhy plakátů a přebalů desek, reklamní grafik, zakladatel Fashion Force (módní a umělecká agentura, zkrachovala velmi brzo).

Nějaké excesy?
heroin
jeho vlastní existence
příjezd na velbloudu do jednoho newyorského klubu
tanec na pyramidě v Egyptě
patologická fixace na černou dámskou rukavici
líbání Arabů na pleš
gelování domorodců (Budete vypadat jako pankáči, kluci!)

Kde je teď? (Přínos pro současnost?)
Press manager klubu Scotts v Cardiff (Wales).
Vytvořil design stylu 80. let, promyšleně spojil hudbu a módu, měl vliv na obrovskou spoustu kapel (mj. původní Underworld/Freuer, zkazil to až Emerson se svým housem nebo čím), génius, pivař.

Uvěřili jsme mu to?
Nepochybně v něj stále věříme!!!
david kořínek

Marilyn Manson

Co byl zač?
Mazlík Marilyn má dost běžný středostavovský původ a nebýt toho, že na střední škole asi poslouchal příliš divnou hudbu a zřejmě četl Nietzscheho (nebo snad ještě něco horšího), mohl z něj možná být slušný člověk. Sice o sobě tvrdí, že byl zneužívané dítě, ale jestli je to pravda...? Spíš někde slyšel, že většina masových vrahů byla v dětství zneužívána, a zalíbilo se mu to. Prosazovat v hudebním světě se začal od počátku 90. let, zejména po roce 94, kdy absolvoval společné turné s Nine Inch Nails. Již dříve ale působil jako hudební novinář, což snad vysvětluje jeho systematickou a velmi dobře zpracovanou mediální prezentaci. Za hvězdu se mohl začít považovat po roce 1995, kdy získal první komerční úspěch s coververzí Sweet Dreams od Eurythmics. V klipu k této písni jezdil polonahý na praseti a byl velmi rozkošný.

Nějaké excesy?
Pokud rodiče dospívající dcerky zjistí, že už jejich dítě nemiluje Michaela Jacksona, ale Marilyna Mansona, mělo by jim být jasné, že při výchově své ratolesti asi někde něco zanedbali. Tento bezpohlavní brouček je totiž pravým ztělesněním špatného vkusu a jeho skutečným posláním je dráždit rodiče svých fanoušků. Marilyn vyzkoušel úplně všechny prostředky, jak si získat pověst zlého chlapce - trhal na veřejnosti bibli, vyzýval ke krvavým obětem, byl organizovaným satanistou, hajloval a vytíral si na pódiu zadek americkou vlajkou. Je to prostě větší bouřlivák než Ozzy Osbourne a Dean Reed dohromady.

Kde je teď?
Od uvedení klipů Long Hard Road Out of Hell a hlavně The Dope Show (tam se poprvé objevil jako androgynní Starman Omega) se Marilyn stal konečně opravdovou celebritou. Jeho nový design - šedá pleť retikulína a umělá prsa - z něj udělal popovou superstar. Mazlík se začal čím dál častěji objevovat na MTV, napsal autobiografii, začal poskytovat spousty rozhovorů a taky filozofovat. Asi se projevuje ten zhoubný vliv Nietzscheho. Trousí moudra o vůli, kapitalismu, náboženství, médiích atd. Náboženství byl pokus lidstva, jak se vyrovnat se smrtí, a dnes se využívá k tomu, aby se pro společnost vytvořili lepší konzumenti. Jediné, na co se ale může člověk spolehnout, je vlastní vůle. Definitivním potvrzením jeho triumfálního úspěchu není snad ani tolik prodejnost alba Mechanical Animals, ale vyznání, kterého se mu dostalo od nejkultovnějšího spisovatele současné Ameriky a velkého znalce masových vrahů - B. E. Ellise (autor Amerického psycha). Ten ho nedávno označil za svůj největší hudební idol. Jo, a taky ho poslouchá Kate Moss.

Uvěřili jsme mu to?
Snad nikdo na světě nevěří tomu, že prsa Starmana Omegy jsou pravá. Když ale Marilyn přišel na předávání cen MTV v lodičkách a skvělých večerních šatech od Ralpha Laurena, všichni věřili tomu, že je Manson nejelegantnější dámou večera.
jiří šimáček

Pete Burns

Co byl zač?
Celým jménem Peter Jozzeppi Burns se narodil 5. srpna 1959 v Port Sunlight nedaleko . Jak později přiznal ,na jeho neustálé snaze odlišovat se už jako dítě od svého okolí se zřejmě podepsal i německý původ jeho matky, jejž v konzervativním prostředí Británie 60. let shledával exotickým. Školu, v níž si pro svou zženštilou povahu vytrpěl své, opustil podobně jako Steve Strange ve svých šestnácti. O tři roky později už se pohyboval ve společnosti Iana McCullocha, ale i Juliana Copea, s nímž založil soubor The Mystery Girls. Podle svých představ ovšem debutoval až za úsvitu 80. let, kdy zformoval jednu z nejproslulejších skupin módní scény Dead Or Alive. Na jejím čele jako obscénní zpěvák, skladatel a průkopník frivolního popu překypoval spontaneitou, dramatickým projevem a v neposlední řadě také černým humorem. Pro její druhou sestavu dokonce podchytil Wayne Husseyho, pozdějšího zakladatele The Mission. Zachmuřený gotik se ale záhy odmítl ztotožnit s jeho lehce úchylným rozpoložením na cestě ke slávě, jež nejlépe dokumentuje umělecká forma, s níž Dead Or Alive v roce 1985 nahráli svůj největší hit You Spin Me Round.

Nějaké excesy?
Nanášení nového tetování na zadek před kamerou, gymnastický provaz na koncertním pódiu jen ve slipech, líčení dominy a načesané kadeře se z pohledu nejednoho transsexuála jevily jako pastva pro oči. Skutečným šokem pro ty,kteří Burnsovu extravaganci vydávali za důsledek jeho touhy po změně pohlaví, se ale nakonec ukázalo zjištění, že se již v srpnu 1980 oženil se svou dlouholetou přítelkyní Lynn, která, máme-li alespoň věřit jeho citům, byla současně jediným člověkem,jenž mu vždy doopravdy rozuměl. Pověstné do dnešních dob zůstaly jeho slovní půtky s Boy Georgem, k nimž nepřímo zavdala podnět gramofonová firma, jež si Burnse bez ohledu na jeho skutečný potenciál a proti jeho vůli přála na americkém trhu prezentovat jen jako drsnější verzi chlapce Jiříka. Je také poněkud vrtošivý, někdy ho rozhodí maličkosti. Rychle se ale uklidní, požádáte-li ho o autogram na stodolarovou bankovkou. Když se tak stalo naposledy, nemohl tomu totiž uvěřit...

Kde je teď?
Střídavě mezi Amerikou a Londýnem. Věřte, nebo ne, ale stále je považován za celebritu. Není už hitovým zázrakem, ale snahu být nejen svým skalním nablízku mu nelze upřít. Koncem zimy se po boku Marca Almonda (Soft Cell) a Holly Johnsona (FGTH) hned třikrát objevil v dokumentárním pořadu britské televize A Walk On The Wild Side o androgynních hvězdách popmusic. Umělecky je stále činný pod svým kultovním labelem Cleopatra Records. Kromě re-mixů starších snímků se chystal s letošním jarem přispět rovněž nahrávkou pro tribut album Madonny. Jeho oficiální stránka na Netu patří k nejzajímavějším a je pravidelně aktualizována

Uvěřili jsme mu to?
Nevěřte introvertovi vystavenému v dětství šikaně jeho sen - stát se hvězdou, o které nikdo neví, co si má doopravdy myslet! Nicméně, Burns i dnes často opakuje své okřídlené heslo z raných dob Dead Or Alive: Nikdo mě doopravdy nezná!
ivan šiler

Ljuba Hermanová
(vl. jménem Luběnka Hermanová, 1913-1996)

Co byla zač?
Uprostřed pop-marasmu (spíše než orgasmu) socialistického šoubyznysu, v této druhořadé sféře slizkého glitter-disco-stylu, který v televizních baletech přestal klást důraz na typ pohlaví a zaměřil se spíše na jeho věrný otisk v přiléhavé stříbrné kombinéze nebo ve zlatých punčocháčích, v této rozvibrované kulise estrádních výstupů českých pop-hvězd, kde jako by bylo vše dovoleno a kde se za zády zpěváků připomínajících spíše chladné konferenciéry o sebe divocí androgynní tanečníci jiskřící stardustem třeli jako hejno lososů, dávno před okázalým sexuálním obojživelnictvím západních stars, tehdy přišlo cosi, co korunovalo a snad i překračovalo běžnou normu tehdejší zábavy. Na konci každého kabaretu se zjevuje - jako zlatý výstřik estrádní fontány - žena vamp. Ta, která ve svých sedmdesáti letech koketně přiskákala na scénu, aby nějakým přemetem, nohama vykopnutýma vysoko nad hlavu nebo skokem nohama roznožmo na podlahu demonstrovala svou věčnou a nehynoucí mladost, nesmrtelnost, vitalitu vampýra. V mřížkovaných černých punčocháčích a nejkratší možné minisukni, často s pánským cylindrem na hlavě. Ano, Ljuba Hermanová.
Již na konci 50. let se stala prototypem přízraku nesmrtelnosti, který se teprve nyní vznáší nad ikonami amerického zábavního průmyslu. Neboť jen totální kýč - nejen umělecký, ale i osobnostní, k němuž směřuje image making a body building - totiž zaručuje maximální prodejnost.

Nějaké excesy?
Zatímco ostatní zpěváci a zpěvačky se snažili o nějaký ten hit, který by je zachránil před zapomněním, Ljuba si masážní žínkou během koupele v jogurtu s ovesnými vločkami odstraňovala odumřelé buňky v oblasti dekoltu. V době pre-silikonové si regenerovala prsa skotskými střiky, vyhlazovala si kůži chirurgickými i nechirurgickými metodami, budovala své tělo i svou tvář, tehdy ještě bez použití moderních laserových technologií. Stala se pokusným králíkem pro facemyolifting a pro aplikaci elektrod stimulujících elektromagneticky podkožní mikrostruktury.

Kde je teď?
Ljuba Hermanová je mrtvá.

Uvěřili jsme jí to?
Myslím, že tajemství její věčné mladosti jsem pochopil, když jsem viděl fotografii z 20. let tohoto století. Ljuba se poprvé v šoubyznysu objevuje ve svých šestnácti letech, ale už tehdy vypadá na padesát. A v tom to je! Jinak řečeno: jestliže nechcete stárnout, již v pubertě si vypěstujte image přezrálého padesátníka.
MUDr. Středa (+ Homeless & Hungry)