Toto je rozhovor s replikantem jménem Blumfeld 2000, o kterém je známo jen to, že byl šéfredaktorem porevolučního VOKNA (po r. 1995 také redaktorem Many). Dnes se věnuje zahrádkaření.
Co si myslíš o pitvě UFOna z Roswellu? Je to podvod, nebo skutečnost?
Musím se přiznat, že když jsem poprvé uviděl tu loutku E.T. na pitevním stole, zmocnilo se mne zvláštní dojetí. Zapůsobilo to na mne podobně jako pohled do tváře Ötziho, kterého po 4000 letech vyplivnul alpský ledovec, jenže v tomhle případě jsem měl pocit, že se dívám na člověka, kterého vyplivla budoucnost. Dostal jsem z toho lehkou závrať a trochu se mi z toho chtělo zvracet.
Podle tebe jsou tedy v lítajících talířích lidi?
Nemělo by se zapomínat na úplně první moderní oběť setkání s UFO, kapitána Mantella. Jeho poslední slova byla: Proboha, vždyť jsou v tom lidé!
Možná, že se lidem z budoucnosti podařilo vykopat tunel, kterým se sem a určitě ještě dál do minulosti dokážou dostat. Pak by se lítající talíře jevily jako produkt dalšího rozvoje lidské vědy. UFO jakožto stroj času nemusí být nutně nějakou materiální technologií. Mohlo by jít o aplikaci nějaké nové - nebo starodávné - psycho-technologie. Ať už by šlo o materiální ,nebo psychickou technologii, obě by musely být radikálně transformační. Naprosto by změnily historii, kulturu i samotného člověka. Byl by z toho totální bordel. Zářící disky jsou možná jen průvodním jevem či vedlejším produktem této schopnosti radikálně se proměnit.
Proč si myslíš, že by to nemohl být mimozemšťan?
Nechme stranou, že z 99 procent jde o výtvor nějakých vědecko-fantaskních recesistů. Každý další recesista by si měl uvědomit, že podvrh mimozem -
šťana by se neměl nijak, ani vzdáleně podobat člověku. Ono zaběhnuté moderní ztvárnění UFOna až příliš připomíná postup, jakým malíři ve středověku dávali dohromady obraz andělů: anděl byl věčně mladý, proto dostal tvář patnáctileté dívky, měl vyzařovat světlo, proto ho navlékli do bílého roucha, měl létat, proto mu namontovali na záda husí nebo labutí křídla. Tahle ikona se chytla a přežívá tisíciletí. Podobně groteskním způsobem se od 50. let montují obrazy mimozemšťanů. Zářivý skafandr, anténky, jen ta husí křídla už to nemá. Místo opeřence je tu bytost zabalená do alobalu.
Konzumenti tajemna odedávna vyžadují především dobře stravitelné iluze a fikce. Kdyby se dostali do kontaktu s nějakou jinou realitou opravdu, porazilo by je to - a nebo by to od základu změnilo jejich vnímání světa. Lidi mají svou ustálenou kýčovitou představu UFOna, a proto ji takovou dostali. Náš mozek chce být klamán, a proto klamán je. A to nejenom v tomhle případě.
Rozumím, ale stále to nevysvětluje, proč by mimozem-
šťané nemohli vypadat jako lidé?
Podle genetiků je pravděpodobnost, že by měl člověk někde ve vesmíru dvojníka, že by tam existovala bytost s genetickou výbavou podobnou člověku, nulová. Přesněji, je vyjádřitelná jedničkou, před kterou je ovšem 936 nul a pak je teprve desetinná čárka. Nicméně, já jsem neřekl, že by E.T. nemohli vypadat jako lidi. Řekl jsem, že v lítajících talířích jsou lidi. O mimozemšťanech a bytostech z jiného světa jsem tu zatím nemluvil.
Jistě lze spekulovat o bytostech odjinud, které by se dokázaly transformovat i do obrazu člověka. O.K. Dejme tomu, že se kolem nás potulují milióny bytostí z jiného světa, které zvládají mimotézu - které provádějí to, co hmyz, když má potřebu splynout s pozadím: nahodí mimikry. Stejnou techniku maskování podle středověkých teologů používali i andělé; totéž prý učinil i Bůh, když se chtěl před lidmi prezentovat jako Boží syn; dělali to skoro všichni bohové starověku, stejně tak čerti z pohádek i duchové okultistů atd. Pohádky a báje jsou podobných transformací plné. Pak je ovšem otázka, zda bychom se tu spíše než o mimozemšťanech neměli bavit o technikách kamufláže a simulace, o mimikri, o síle zdání a klamu, o iluzionismu, o napodobeninách a virtualitách...
Jak by tedy měl podle tebe vypadat opravdový mimozemšťan?
Všechny naše fantasie jsou příliš spjaty s tím, co je právě teď možné na Zemi. I hollywoodští vetřelci nakonec vypadají jako zvětšená kuřecí embrya. Myslím, že nic nebrání tomu, aby nějaká kosmická hyperinteligentní bytost vypadala jako hromada vařených špaget politých kečupem nebo obyčejný flusanec na chodníku.
Ale vážně, pokud bych si měl zatipovat, pak by Vesmířan mohl vypadat jako čisté LSD. Bude TO bez chuti a bez zápachu. Nebude TO mít hlavu, ruce, nohy - nebude TO mít vůbec žádné tělo, žádný organismus, jak ho známe. Spíš TO bude něco netělesného, dematerializovaného. Přesto TO s námi bude komunikovat. Prostoupí nás TO. A pokud TO bude chtít, pohltí nás TO.
Od prvních sledování UFO uplynulo 40. let. Od původně inženýrských UFO (létajících talířů) 50. let to přechází do oblasti mystiky a psychologických jevů. Co tento vývoj znamená?
Znamená to přesně to, co říkáš. Jednoduše: změnil se duch doby. Špičková věda dnes koketuje s mystikou a magií, i když si dává pozor na to, aby se výhýbala jejich terminologii. Jednoduše: hmota je rozbitá, a nezbývá než se potýkat s duchovní substancí. Dalo by se to říct i jinak: mění se definice a pojetí reality - hranice reálného se rozvolňují, rozplývají se. I pro mne je UFO především psychokosmický fenomén. Je to záležitost alternativní reality. Rozhodně bych tu už nemluvil o nějakých létajících mašinách a neuvažoval, jaký pohon asi používají, aby překonaly rychlost světla a prostoupily časo-prostorovými bariérami. Musím říct, že mi to poválečné rozmnožení létajících disků na nebi zavání Sheldrakovou teorií morfických rezonancí: efektem sté opice. Sto první zjevení UFO rozrezonovalo celou kulturu a ta tento novověký mýtus přijala za svůj. Jakoby se stokrát zopakovaná fikce stala realitou.
Někdy mám pocit, že skutečné smí být jen to, co je obecně přijatelné a stravitelné pro většinového konzumenta reality. Myslím, že dokonce existuje jistý mechanismus toho, jak se i ty největší chiméry a fantasmagorie stávají hmatatelnými, jak se materializují naše představy, jak se slovo stává tělem.
Jakou roli sehrávají při materializaci UFO média?
Za posledních 30-40 let došlo k pozvolnému posunu v tom, co už je pro kolektivní mozek téhle západní civilizace stravitelné. Díky masmédiím se běžnému konzumentovi života dostalo již takové dávky sugesce, informací & dezinformací, že se mýtus UFO stává součástí jeho běžné reality.
K něčemu podobnému došlo ve středověku, ve 12. a 13. století, kdy se církvi, různým exaltovným vizionářům a mystikům, podařilo do povědomí mas v Evropě dostat sugestivní informace o setkání s nebeskými návštěvníky - s anděly. Nejdříve šlo o autentické zážitky hypersenzitivních individualit, o sto let později se setkání s anděly stalo takřka všední věcí - lidé si dokonce vedli deníčky, do kterých si zapisovali svá denní setkání s anděly. Nebe bylo brzy anděly naprosto přelidněné. Možná že nás v prvních dekádách třetího tisíciletí čeká něco podobného - náš život bude plný UFO. Pak se s nimi stane totéž, co s každým přemnoženým tvorem. Začne masový úhyn.
Co si myslíš o případech únosů lidí UFOny, o kterých se čím dál víc hovoří? W.Strieber - sám unesený mimozemšťany - o tom napsal několik bestsellerů.
Popravdě řečeno, myslím si, že tahle noční můra odchytů lidí UFOny pramení ze špatného svědomí kultury, která ve svých zakrvavených laboratořích denně provádí vivisekce na zvířatech. Je tu podvědomý strach, že Ti Vyšší nás budou lovit a pitvat zaživa, stejně jako my lovíme a pitváme ty nižší.
Domníváš se tedy, že lidé, kteří hovoří o svém únosu mimozemšťany, nebyli uneseni skutečně? Jde jen o davovou psychózu inspirovanou mediálními vlnami? Co si myslet o těchto psychologických mechanismech?
Mluvíš o psychologických mechanismech - já ale nejsem psycholog a necítím se povolán o nich mluvit. Psychologií UFO se zaobíral C. G. Jung. Mě zajímají spíš psychedelické mechanismy. Je známo, že únos mimozemšťany lze navodit i chemicky. Stačí, aby se do tvého mozku dostalo pár molekul nějaké silné psychoaktivní chemikálie - nebo aby si je tvůj mozek sám nechtěně vyrobil.
Takže každý takový únos je v podstatě halucinace?
Jestliže je tvůj mozek reálný, může být to, co se v něm děje, nereálné? Mluví se o halucinacích. Ale ve chvíli, kdy existují, jsou pro tebe stejně reálné jako cokoli jiného. Jenom má tahle jiná realita jiné výrobní číslo. Je to prostě jiný typ skutečnosti. Skutečnost z jiného regálu. Stačí malá neurochemická změna a celá tahle tvrdá realita změkne a rozpadne se na kousky, ze kterých se poskládá realita jiná. Myslím, že podobným přeskupením se z člověka může - většinou nechtěně - stát UFOn či mimozemšťan. Musí to být šok.
Ve vnějším vesmíru podle tebe žádná UFO nejsou?
Odedávna tvrdím, že UFO vylétají z naší hlavy. Z našeho vlastního psychokosmu. Každý z nás je obydlen nejrůznějšími mimozemšťany. Nekonečně daleko směrem ven do kosmu jsme tu jakožto biologické inteligentní bytosti sami. Jediné, na co se v tomhle vesmírném mrazáku můžeme upnout, je naše vlastní představivost. Vytváříme kolem sebe od pradávna jakýsi expandující vesmír fantazie. Kvalita těchto astrálních projekcí je ovšem důležitá, protože - jak jsem přesvědčen - takřka všechny naše intenzivní představy se časem zhmotňují.
Myslíš si, že záhadná Tvář na Marsu je skutečně přírodní úkaz?
Mě v téhle souvislosti trochu zaráží naše touha pohlédnout do nejrůznějších tajemných marťanských tváří, a přitom naše schopnost porozumět tváři Země je naprosto minimální. Základní pravidlo hermetiky říká: Co je nahoře, je i dole. Když věda mluví o holografickém vesmíru, je to o tomtéž: informace o celku jsou obsaženy i v každé jednotlivé části celku: informace o celém vesmíru jsou zakódovány úplně všude a ve všem, tedy i tady na Zemi, v každé individualitě.
V každém tvorovi stvořeném na téhleté planetě, za očima každého brouka, každého ptáka, každé ryby je E.T. o jehož původu a poslání nevíme vůbec nic. Troufáme si očekávat brzké navázání kontaktu s vyššími inteligencemi, ale dosud se nám nepodařilo navázat kontakt ani s těmi nižšími. Největší tragédií je, že tenhle úžasný paralelní vesmír pozemských E.T. zničíme dřív, než mu jakkoli porozumíme.
Je podle tebe Whitley Strieber psychopat, nebo šikovný spisovatel, který našel neprozkoumanou díru v literatuře?
Připomíná mi to trochu případ Castanedy. Spoustě lidí Castaneda dokázal svým eposem o čaroději Donu Juanovi pootevřít třetí oko a není až tak podstatné, že si většinu těch příhod domyslel až v Universitní knihovně v Los Angeles. Tam prý strávil mnohem víc času nežli s Donem Juanem v divočině.
Takže je to další ze série podfuků? Lze vůbec někomu věřit?
Všiml jsem si, že otázka je to skutečný, nebo ne, je to opravdu, nebo je to podvod ti pořád leží v hlavě. Přesně takové otázky dával Castaneda Donu Juanovi. Myslím, že hlavní poselství a také poučení z takovýchto knih je v tom, že skutečné & neskutečné se prolíná, stejně tak jako tvrdá a virtuální realita. Je třeba si uvědomit, že neustále žijeme ve světě zdání; že mechanismus, který ovládá tuhle scénu - kterou si pracovně označujeme za opravdovou realitu - je Mechanismus Simulace. To je ta hlavní a základní realita, do které jsme sem byli vsazeni. Myslím, že se zas tak moc nelišíme od předprogramovaných Dickových replikantů. Od malička jsou nám implantovány umělé vzpomínky, které pak tvoří naši představu ortodoxní reality. Cožpak je důležité, jestli je UFO skutečné, nebo neskutečné, když je celý tenhle Systém bytí založený na Simulaci?
Myslíš, že mezi objektivní tvrdou realitou a realitou fikcí v podstatě není žádný rozdíl?
Jestliže něco prožiješ - a máš tu zkušenost - je jedno, že sis to prožil jen sám pro sebe. Každá událost, kterou zaregistrovalo vědomí ,se stala realitou. Není důležité, jaké přívlastky taková realita dostane; důležité je, jak s takovou zkušeností člověk naloží. Jde o to, jestli si ji člověk tvořivě zpracuje, anebo se rozloží a musí ho pak skládat duševní mechanici v blázinci. Přesně toto je problém drog. Člověk se musí naučit žít ve světě více realit a buďto brát vážně všechny, nebo nebrat vážně vůbec žádnou.
Co si myslíš o UFO-sektách, jako jsou například Meierovi Plejáďané? Zřejmě tu jde o crossover křesťanství, buddhismu a Star Treku. Jaký je tvůj názor?
Je to trochu komiksová forma víry. Když se člověk ohlédne dějinami víry, vidí podobné dobové crossovery na každém kroku. Před pár dny jsem na vlastní oči viděl asi tak 200 lidí, kteří čekali ve frontě a pak pojídali kousky Mimozemšťanova těla ve formě maličkých disků. Rozdával jim je páter Halík, který jinak působí docela racionálně. Bylo to o Dušičkách u Salvatora, kam jsem si zašel poslechnout Mozartovo Requiem.
Takřka každá kultura znala nějakou formu komunikace s mimozemšťany nebo s vyššími inteligencemi. Je to zakotveno v lidské duši! Mně ovšem na většině náboženství vadí, že nabízí konzum obrazů tak triviálních. V tom je rozdíl mezi náboženstvím a mystikou - mezi cestou víry a cestou přímé duchovní zkušenosti. Obrazně bych to řekl asi takto: náboženství nám nabízí víru v UFOna, kdežto mystika recept, jak se jím stát. Ten, koho zajímá, zda se někde v Americe válí kus plechu z lítajícího talíře, je spíš člověkem náboženství. Ten, koho zajímá, jak se stát UFOnem, je člověkem mystiky - heretikem.
Jakou podobu podle tebe na sebe vezme archetyp mimozemšťana, UFO v příštím tisíciletí?
Velkým tématem třetího tisíciletí možná bude polidštění stroje a naopak, čím dál větší strojovost člověka. Naši realitu ještě víc zaplaví všeobecná umělost. Totální artificialita. Umělé prostředí, umělé ovzduší, umělé rostliny, umělá zvířata, umělé orgány, umělí lidé, umělé vědomí... V důsledků genetických her vzniknou tisíce hybridů lido-strojů a bio-mechanismů. Stěží se pozná, co je tu ještě originál. Proto si myslím, že právě všechno natur se pro svou ojedinělost stane čímsi naprosto exotickým, čímsi mimozemským. Zdá se, že dosud technika napodobovala přírodu. Možná, že nás příroda překvapí a začne napodobovat techniku.
Myslím, že v příštím tisiciletí se spousty lidí z mnoha důvodů rozhodnou dobývat svůj osobní vnitřní vesmír. Myslím, že v konečném smyslu nejde o to UFO vyhlížet, pokoušet se o komunikaci s ním, ale o stát se jím.
Existuje recept, jak se stát UFOnem?
I když nevěřím v žádné kolektivní projekty, v individuální projekty ano. Jsem optimista pokud jde o alternativní reality. Jsem přesvědčen, že ven se lze dostat i cestou dovnitř. Smyslem takového individuálního vesmírného projektu je proměnit se sám ve vyšší vesmírnou inteligenci, ve vesmírnou bytost, stát se neidentifikovatelným zářícím objektem, který dokáže překonávat hranice světů, který cestuje hyperprostorem. Jde o schopnost aktivovat a vizualizovat svoje nejhlubší nitro. Možná je to tak, že každý má v sobě svého UFOna, který se s ním pokouší nějak navázat kontakt - který se na sebe pokouší nějak upoutat pozornost. Třeba tak, že nás uvádí do jiného typu vědomí. Mám podezření, že UFOn se podvědomě chce stát člověkem, stejně jako se člověk chce podvědomě stát UFOnem.