S nejznámějším českým pornohercem Robertem Rosenbergem jsme se seznámili na loňském erotickém veletrhu a nalákali jsme ho, aby se zúčastnil jedné z filmových projekcí Živlu.
Robert je možná pro mnohé mladé muže prototypem chlapáka, kterému leží svět u nohou. Je urostlý, pohledný, má velkého ptáka, chodí dobře oblečený, jezdí na silné motorce a živí se souložením. Robert vás ale rád přesvědčí o tom, že to není tak úžasné, jak se zdá. Při natáčení sice bere plat 600 marek denně, ale netočí se zdaleka každý den. Peníze se utratí stejně snadno, jako vydělají, a práce pornoherce je navíc pěkná fuška. Lidi si to neuvědomujou, ale já někdy jezdím z natáčení úplně vyřízenej. Když se pak nade mne postaví v tramvaji babička a domáhá se místa k sezení, musím se jí omluvit: Paní, nezlobte se, já jsem celej den souložil a jsem strašně unavenej.
Rozhovor proběhl v hotelu U zlatého stromu, kde měl Robert schůzku se zástupci jedné americké filmové společnosti. Objevil se v doprovodu dvou krásných dívek; jedna byla adeptka na roli, druhá byla jeho současná přítelkyně Tina. Ta se nám ve slabé chvilce svěřila, že když se kolegyně v práci dozvěděly, co její přítel dělá, chodí se na ni dívat jako na nějaké exotické zvíře.
Živel: Stále častěji jezdíš filmovat do Německa. Proč? Tady je trh malej?
Robert: Trh je tu malej a lidi se pořád ještě na porno dívaj divně. I když to se trochu změnilo od doby, co vystupuju ve sdělovacích prostředcích. Navíc je tu spousta závistivců, kteří si myslí, že jsme kdovíjak bohatí. Tady když producent vydělá za film po zaplacení nákladů navíc sto tisíc, tak může bejt rád. Teprve když film prodáš do zahraničí, dá se na tom vydělat víc.
Živel: A jseš bohatej?
Robert: Hm, na duši. (smích) Nejsem, já neumím šetřit. Mám svý věci, na kterých nešetřím - doutníky a Harleye. Obojí je dost drahej špás. Ale na druhé straně žiju normálně a jezdím hromadnou dopravou.
Živel: Nemyslíš, že můžou bejt lidi frustrovaní, když se podívají na porno a srovnají si to se svými vlastními výkony?
Robert: Já jsem taky frustrovanej. (smích) Když tam vidím ty velký přirození a tak...
Živel: Říká se přece, že na velikosti nezáleží...
Robert: V týhle branži jo. Ne, z tohohle frustrovanej nejsem. Člověk si musí uvědomovat, že to je jenom film. Měl by to brát jako inspiraci, jako pohádku. Anebo spíš jako akční film.
Živel: Ve filmu se někdy souloží nepřetržitě třeba dvacet, třicet minut. Jsou ty scény nastavovaný, nebo to pro vás není problém?
Robert: Ne, to se točí čtyřicet až osmdesát minut čistýho času v kuse. Pak se to naopak sestříhá.
Živel: Dělal bys to i zadarmo - pro potěšení?
Robert: Ne! Možná ze začátku, kdy mě to doopravdy bavilo. Ale pak absolvuješ několik natáčení, zažiješ si ty nervy kolem toho a už se na to tolik netěšíš.
Živel: Jak dlouho to můžeš ještě dělat?
Robert: Třeba do smrti. Záleží, kdy umřu. (smích) Říká se, že ta nejlepší léta jsou kolem třiceti.
Živel: S tou erekcí se člověk musí narodit, nebo si ji můžeš nějak vypěstovat?
Robert: Já nevím, mě to dal bůh.
Živel: Jsi věřící?
Robert: Dá se říct, že jo. Do kostela nechodím, ale věřím, že je něco nad náma.
Živel: Nebojíš se, že tě čeká za tvoje hříchy peklo?
Robert: Já nehřeším. To bych musel bejt ženatej. A i kdyby, je to práce a to by měl bůh chápat. Taky šest dní pracoval a jeden den odpočíval. Co já vím ... třeba až skončím s touhle prací, stane se ze mě farář... Já jsem úplně čistej. Nekouřím, nepiju, nefetuju. Proto si o mně většina lidí asi myslí, že jsem úplnej idiot. To je věc názoru. Nesnáším, když si někdo jde u nás v Trutnově zapálit jointa doprostřed náměstí a vytahuje se s tím.
Živel: Co máš proti marihuaně?
Robert: Teoreticky nic, ale to byla droga, která se brala pro inspiraci, ale ne proto, aby se člověk zhulil.
Živel: Co drogy a pornobyznys?
Robert: Hodně herců bere kokain. Ale je tam velkej rozdíl mezi nima a feťákama. Za prvé berou čistjej kokain, a ne nějaký sračky a za druhý ho vezmou jen tolik, aby je to nevyřadilo z práce. Nikdo si nemůže dovolit dát si lajnu dlouhou jak tejden, protože by mu pak nestál.
Živel: Užíváš nějaký afrodiziaka?
Robert: Já na ně moc nevěřím. Jednou jsem je zkusil a bylo to spíš horší než lepší. Jen občas polykám žen-šen.
Živel: Jak jsi začínal?
Robert: Bylo to krušný. Přečetl jsem si inzerát, chodil jsem na castingy, všude jsem se svlíkal, všichni si ze mě dělali srandu. Pak jsem šel na natáčení s jednou svou bejvalou přítelkyní, zjistil jsem, že jsem dobrej, a tak to dělám. A byl jsem dobrej a lepší a ještě lepší ... a už jsem nejlepší.
Živel: Točí tu hodně cizinci?
Robert: Jezdí sem Holanďani, Němci, Italové. Štáb bývá zahraniční, herci jsou většinou taky cizinci, holky jsou většinou Češky. Tady je nouze o chlapy.
Živel: Jak to? Čeští chlapi se stydí chodit na nábory?
Robert: Ne, na nábory jich chodí hodně, ale málokdo vydrží. Vem si, jak je velký Německo, a tam je dobrejch herců deset. Jak jsme proti Německu malej stát - a jsme tu dobří herci tři.
Živel: Kdo je podle tebe největší žijící pornoidol?
Robert: Asi Jeremy Armstrong. V Evropě asi Robert Malone, ten hrál už v Paprice. Gabriel Pontee byl první profesionální pornoherec a teď je uznávanej pornofotograf. I když si otevřeš český časopisy, Extázi a tak, jsou tam buď fotky od Martina Petráka, nebo od Gabriela.
Živel: Jak jsi spokojenej s dabováním filmů?
Robert: Pořád lepší než v Německu. Tam když si koupíš americký porno s německým dabingem, to se vůbec nedá poslouchat. Všechny dialogy, i ženský, mluví jeden chlap. Naše dabingy jsou vlastně jedny z nejlepších. Základní zvuky a vzdechy se nechávají původní, dialogy se předabovávají.
Živel: Sleduješ porno pro zábavu?
Robert: Já jsem neviděl ještě žádnej svůj pornofilm celej. Jen si pustím svoji scénu, všimnu si, že jsem zase vyvalil pupek, a jdu od toho. Klidně se můžeš zeptat mojí přítelkyně, že u mě není ani jeden pornočasopis, ani jedna pornokazeta.
Živel: Lepí se na tebe holky a chtějí tě dostat do postele?
Robert: Ani ne, občas mě někdo pozná na diskotéce a to je všechno. Navíc moje přítelkyně každou odradí, říká jim, že ho stejně mám malýho a nestojí mi... (smích)
Živel: Jak se liší sex na plátně od toho pro radost?
Robert: Pro mě je každej sex pro radost. Na plátně je to nucený, je to práce jako každá jiná. Jseš zpocenej a unavenej. Doma v posteli, když tě to nebaví, tak se otočíš na druhej bok a spíš, ale ve filmu se musíš soustředit na ksicht, aby ses tvářil dobře ... různý režiséři maj navíc různý úchylky. Nejvíc mi vyhovují režiséři, kteří nás nechají, aby to bylo co nejpřirozenější. Nejhorší jsou produkce, který si vymýšlejí kdesi cosi, jen aby přišli s něčím novým, chtějí málem, abys tam souložil ve stojce a ještě k tomu byl přivázanej ke stropu.
Živel: Teresa Orlowski jednou řekla, že má skoro pokaždý při natáčení orgasmus. Není to jen reklamní slogan?
Robert: Ani ne. Znám dost kamarádek, který mají na place orgasmus pravidelně. Člověk se prostě musí soustředit na toho, koho má pod sebou, anebo na někoho třetího. Já kolikrát myslím na nějakou úplně jinou holku, když mě holka pode mnou nevzrušuje. I ta holka třeba přitom myslí na svýho přítele a udělá se.
Někdy mi připadají fyzický výkony v pořádku, ale herci mají hrozně nevěrohodnej výraz.
Spoustě lidí dělá problémy hrát obličejem. To si musíš trénovat před zrcadlem. Uděláš si pornohodinku a děláš na sebe obličeje.
Živel: Chytil jsi někdy něco?
Robert: Z AIDSu strach nemám. V pornobranži do dnešního dne umřeli na AIDS jen tři lidi. Tohle si všichni hlídaj. V soukromí používají ochranu, mají stálý partnery. To, že chytnu nějakou kapavku nebo chlamydie, to beru s přehledem. Jednou jsem točil
s Private Films v Rusku. Tam jsem za tři neděle měl kolem třiceti holek a přivezl jsem si kapavku i chlamydie. Ale sranda byla.
(Mám se na co těšit, dodává Robertova přítelkyně.)
Živel: S jakou pornoherečkou bys chtěl nejvíc hrát?
Robert: S Olivií del Rio, a tu jsem měl.
Živel: Bylo to dobrý?
Robert: V pohodě. Pak jsme si ještě užili v soukromí.
Živel: Toužíš po souloži s nějakou slavnou osobností, třeba s herečkou z normálních filmů?
Robert: Ani ne, mně nějak ty ženský přijdou všechny stejný.
Živel: Jací jsou teď uznávaní pornorežiséři?
Robert: V Německu je Michael Schenn, jinak Joe DAmato. A Pierre Woodman, ten točil Pyramidu, v tuhle chvíli nejlepší pornofilm všech dob.
Živel: Musíš ovládat jazyky?
Robert: My máme takový pornoesperanto, takže si všichni rozumíme.
Živel: Jakej je rozdíl mezi souloží s pornoherečkou a s normální holkou?
Robert: Pornoherečka je zvyklá na takový věci, jako je třeba anál. Jiná holka se toho bojí, protože si myslí, že to je něco špatnýho. A tak já je to musím pomalu učit. A až je to naučím, tak se jim to začne líbit a je to v pohodě.
Živel: Dostal jsi porno-Oscara. Co to pro tebe znamená?
Robert: Hodně. V tuhle chvíli jsem kromě Maďarů asi jedinej z východní Evropy, kterej pravidelně jezdí točit do zahraničí.
Živel: Jak to, že Maďaři jsou tolik vepředu v pornofilmech?
Robert: Začali s tím dřív a je tam mnohem větší výběr herců a hereček. Taky tam v současný době bydlí hodně známejch zahraničních herců jako Rocco Siffredi nebo Christopher Clark. Ta komunita je hrozně mezinárodní. Všichni jsme takoví kočovníci.
Živel: Co jsi dělal předtím?
Robert: U bezpečnostní agentury. A jinak jsem vyučenej automechanik.Živel: A opravil jsi někdy nějaký auto?
Robert: Jedno nebo dvě.
Živel: Neuvažoval jsi o tom, že by ses přestěhoval do ciziny?
Robert: Ne. Jsem hrdej na to, že jsem Čech. Dokonce se rád vracím k nám do Trutnova. Navíc, v cizině bych si nezvykl na to jejich jídlo. Fuj, tuhle mi dali francouzskou specialitu a já jsem se pozvracel.